Havaj neboli Aloha State tvoří osm hlavních sopečných ostrovů a více než sto menších ostrůvků a atolů. Ani jeden není stejný, liší se barevností, stylem života a vegetací.
Jedno mají ale všechny ostrovy, které dohromady obývá asi 1,3 milionu obyvatel, společné: nádherné pláže a příjemné podnebí. Na mnoha z nich dodnes působí činné vulkány.
Nejznámější ostrov je Oahu s hlavním městem Honolulu. To se kromě proslulé pláže Waikiki může pochlubit i slavným rodákem. Není jím nikdo jiný, než současný americký prezident Barack Obama. Oahu je hlavním centrem havajského dění a žijí na něm tři čtvrtiny obyvatel.
Ostrov Oahu.
Místo, kde se nevyplácí hrát si na Boha
Prvními obyvateli Havaje byli zřejmě Polynésané, kteří ostrovy objevili asi 300 let před naším letopočtem. Běloši se k souostroví dostali až o několik set let později na lodích, kterým velel anglický mořeplavec James Cook. K břehům ostrovů, jež pojmenoval Sandwichovy, dorazil v druhé polovině osmnáctého století.
Ukázka tradičního způsobu vaření
Domorodci slavného kapitána nejdřív považovali za boha, šamani ale o jeho božském původu pochybovali. Poprvé Cook Havaj opustil ještě v míru, při druhé návštěvě ale mezi domorodci a námořníky vypukla potyčka, při níž slavný mořeplavec spolu s několika druhy zemřel.
O ostrovy se potom začali zajímat obchodníci. Prosperující obchod se santalovým dřevem a cukrem, a s tím související příliv střelných zbraní, alkoholu, drog a epidemií nemocí, časem přispěl k zániku havajské kultury.
V roce 1820 zbyla z tří set tisíc domorodců, kteří ostrůvky obývali v době Jamese Cooka, necela třetina. Lidí ale neustále přibývalo, přicházeli hlavně z Asie a Ameriky.
Haleakala na ostrově Maui.
Také tradiční havajská monarchie se postupně změnila v monarchii konstituční. Prvním ministrem byl Američan Gerrit Judd, jenž provedl řadu reforem a uzavřel několik výhodných obchodní dohod se Spojenými státy, například v oblasti výroby a prodeje třtinového cukru.
Smlouvy upravily množství vyváženého cukru a ochránily postavení havajských pěstitelů. Výměnou za to USA získaly na právo zřídit na Oahu námořní přístav, který dostal jméno Pearl Harbor.
Pearl Harbor - smutný mezník v historii
Do historie se základna v Pearl Harbor zapsala v prosinci 1941, kdy na americké síly kotvící v přístavu nečekaně zaútočila japonská letadla. Útok, během kterého japonští letci zničili desítky letadel a lodí, si vyžádal 2400 obětí a přiměl Spojené státy ke vstupu do druhé světové války.
Pearl Harbor
Méně známým důsledkem akce bylo omezování práv a internace amerických občanů japonského původu, kteří žili na území Spojených států. Havaj přitom obývala početná skupina Japonců, kteří se k USA chovali loajálně.
Od roku 1900 získaly ostrovy statut amerického teritoria v čele s guvernérem, brzy se však začalo uvažovat o trvalém připojení Havaje k americké Unii. Návrh ale americký Kongres v roce 1937 odmítl. Politikům vadila hlavně velká vzdálenost souostroví od amerického kontinentu a smíšené obyvatelstvo.
Havaj po válce ale začala ekonomicky vzkvétat, což znovu vyvolalo otázku, zda by přece jen nestálo za to ostrovy k Unii připojit. A stalo se. Dne 21. srpna 1959 se Havaj stala 50. a zatím posledním státem Spojených států. Ve stejném roce do Unie vstoupila také Aljaška (3. ledna).
Prvních třináct států je za součást USA považováno už od vyhlášení Deklarace nezávislosti v roce 1776. Další teritoria se k Unii připojila během osmnáctého a devatenáctého století. Jako poslední pak v minulém století kromě Havaje a Aljašky přibyla Oklahoma (1907), Nové Mexiko (1912) a Arizona (1912).
Mapa Havajského souostroví.
