Ve čtvrtek večer platil třetí povodňový stupeň ohrožení už na dvou místech země, jedním z nich je celý okres Jeseník. Podle meteorologů je to dozvuk takzvané "letní povodňové sezony", jak tento jev nazývají.
V létě se vylévají řeky buďto po náhlých přívalových deštích, nebo pokud prší sice méně vydatněji, ale několik dní po sobě a na větší ploše. A to se nyní v Česku stalo.
"Třeba velká povodeň v Praze 1890 také kulminovala čtvrtého nebo pátého září," připomíná hydrolog Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu.
Jak se předpovídá velká voda
Tentokrát se stalo, že přišla studená fronta spojená s tlakovou níží nad střední Evropou. Přeloženo z odborné řeči meteorologů: Počasí zařídilo, že se mraky kvůli tlaku drží už několik dní na stejné ploše (nad severní Moravou), a ne a ne odplout jinam, jak je to běžné.
Nejrizikovější je návětrná strana hor, o kterou se mraky zastaví. "Povodně hrozí hlavně na malých potocích a řekách," varuje Daňhelka. Protože na konci srpna panovalo sucho, voda se zatím může snadno vsáknout.
S obavami sledovali ve čtvrtek obyvatelé podhůří Jeseníků říčky Vidnávku a Bělou. Voda už vytopila také několik domů na Zlínsku a stoupala i Stěnava ve východních Čechách a Malše na jihu. Varování před povodněmi platí až do dnešního poledne.
Odchylka 50 kilometrů
I když už prší několik dní, výstrahu před povodněmi vydal z ničeho nic hydrometeorologický ústav ve středu. Není divu, déšť nejde předpovědět příliš dopředu, a povodně už vůbec ne.
"Můžeme odhadnout dva až sedm dní dopředu, kolik kde spadne vody," vysvětluje Daňhelka. Dešťová předpověď vychází z měření tlaku a vlhkosti. S údaji však poté pracují počítače se složitými programy.
I tak z nich však vypadne informace asi tak přesná, že bude pršet nad severní Moravou, rozhodně ne, že se zatáhne nebe třeba nad Krnovem, a nad Bruntálem už ne.
Odchylka na mapě srážek může činit až padesát kilometrů, což nemusí tolik vadit u Vltavy, kde se stejně všechna voda z této plochy sejde. Méně přesnou předpověď mohou meteorologové nabídnout pro menší říčky v horských údolích.
Metrová rezerva
Mimochodem, i některé velké povodně včetně těch v roce 2002 měly svou předzvěst v horách. V horské obci Dubí v Krušných horách nejprve vyhnal 13. srpna 2002 lidi z domů místní nenápadný potok Bystřice, o den později záplavy udeřily v celém Ústeckém kraji. Letos zatím opakování velkých povodní nehrozí.
Horské bystřiny také stoupají při povodni rychleji než třeba Labe. I proto se těžko okamžitě odhaduje, kam až se voda dostane. Vidnávce stačilo pár hodin. Ve čtvrtek v sedm hodin ráno vyhlásili vodohospodáři na této říčce v okrese Jeseník druhý stupeň povodňové aktivity. Řeka tu během čtvrtka vystoupala z běžných 60 centimetrů na dva a půl metru.
"Stále ale máme ještě metrovou rezervu. Zatím se plní protipovodňová nádrž, kterou jsme postavili před pár lety po velkých povodních," řekla ve čtvrtek v poledne starostka Vidnavy Eva Pavličíková.
Ministr se musel věnovat reálným problémům
Průtok na Vidnávce byl pak stonásobný oproti normálnímu stavu. Odpoledne se Vidnávka přehoupla do třetího stupně a vylila se z břehů. Potoky rozlité po silnicích už některé obce na úpatí Jeseníků odřízly od sebe navzájem.
"Kdybych se teď potřeboval dostat do Vidnavy nebo do Jeseníku, tak nemám šanci," popsal situaci Václav Zástěra z nedalekých Mikulovic.
Hasiči už podle mluvčího Petra Kopáčka několikrát čerpali při zásazích vodu ze sklepů rodinných domků – třeba v Ostravě nebo právě na Jesenicku. Kromě Vidnavy a Mikulovic platí ještě třetí povodňový stupeň na říčce Černé v Líčově v Jihočeském kraji.
Vpodvečer se sešla ústřední povodňová komise v čele s ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem, původně aby zhodnotila cvičení Vltava–Labe 2007. Nakonec se musela věnovat reálným záplavám.
