Harrach dědictví zabavené Benešovými dekrety nezíská, potvrdil Ústavní soud

Ústavní soud odmítl stížnost Ernsta Harracha, který usiloval o vydání části bývalého hraběcího majetku svého rodu. Požadoval například pozemky v Krkonoších a zámek v Jilemnici. Harrachovi vadilo, že soudy nižší instance opakovaně rozhodovaly v jeho neprospěch.

Potomek šlechtického rodu se domáhal pozemků v okolí Harrachova.

Ve stížnosti požadoval Harrach zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, který stejně jako semilský okresní soud odmítl nemovitosti vydat. Rozhodnutí ze Semil a Hradce Králové přitom potvrdil i Nejvyšší soud. - o verdiktu Nejvyššího soudu čtěte zde

Ústavní soud odmítl stížnost bez veřejného jednání, odůvodnil to "zjevnou neopodstatněností".

Harrach vedl a vede v různých krajích řadu soudních sporů o majetek, který nyní vlastní nebo spravují například Krkonošský národní park, Lesy České republiky, Ředitelství silnic a dálnic, ministerstvo vnitra, kraj, města, obce i soukromníci. Celková hodnota šlechtického majetku je v řádu stovek milionů korun.

KDO JE ERNST HARRACH A PROČ SE SOUDÍ

Ernst Harrach se považuje za dědice posledního držitele hraběcích majetků Jana Nepomuka Harracha, jenž zemřel na zápal plic 12. května 1945 v zajateckém táboře ve Vídni jako příslušník wehrmachtu. Československo mu zabavilo majetek v rámci Benešových dekretů asi měsíc a půl po jeho smrti kvůli údajnému členství v nacistické straně a pomoci německým okupantům.

Část Harrachovy obhajoby u soudů stála na tvrzení, že stát při znárodnění hraběcích držav v roce 1945 zabavoval majetek mrtvému, což je prý nepřípustné. Soudy v tom ale neviděly problém. Ústavní soud připomněl, že Jan Nepomuk Harrach neměl československé občanství, což je základní předpoklad pro případnou pozdější restituci majetku.