Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Plastové brčko vás po vyhození přežije, říká expert EU na ochranu přírody

  13:05aktualizováno  13:05
Evropa by měla přestat produkovat věci určené k vyhození. „Brčkem vypijete colu za pět minut. Když ho pak vyhodíte, tak vás takový kousek plastu přežije,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz ředitel Evropské agentury životního prostředí Hans Bruyninckx. Podle něj je třeba zavést hospodářství blízké přírodě.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Jaký je stav životního prostředí v Evropě?
Zmínil bych dva trendy, které je možné sledovat. Za prvé se díky evropské environmentální politice podařilo v posledních pětadvaceti až třiceti letech zlepšit mnoho oblastí životního prostředí. Dýcháme lepší vzduch než dříve, zlepšila se kvalita vody a rozšířili jsme počet chráněných území v soustavě Natura 2000 (chrání nejcennější živočichy, rostliny a přírodní stanoviště v Evropě, pozn. red.), kam se budou nově zahrnovat také mořské oblasti. Důraz na přírodu se dnes dostává do takových odvětví jako rybolov, doprava nebo energetická politika.

Zároveň bych řekl, že jsme jediný kontinent, který vzal vážně klimatickou změnu. Evropská ekonomika vzrostla od roku 1990 o více než 55 procent a zároveň se podařilo snížit emise o 24 procent. Není to něco, co vám jen tak spadne z nebe do klína. Je za tím společná práce evropských států, které by nedosáhly takových výsledků, pokud by to musely řešit jako osamocení jednotlivci. Unie má v tomto velkou přidanou hodnotu.

Hans Bruyninckx

Evropskou agenturu pro životní prostředí vede od června 2013. Dříve působil na univerzitě v belgickém Lauvenu, kde přednášel o životním prostředí, udržitelném rozvoji a evropské politice. Ve svém výzkumu se zabýval politikou změny klimatu.

Ředitel Evropské agentury pro životní prostředí  Hans Bruyninckx.

Za druhé jsou to změny, které musíme zavádět. Musíme opustit lineární model využívání přírodních zdrojů, kdy produkujeme věci určené k vyhození. Zajistí to balíček oběhového hospodářství (nastavuje mimo jiné, že do roku 2035 se má recyklovat 65 procent komunálního odpadu, pozn. red.). Také musíme o 80 a nejlépe o 90 až 95 procent snížit emise uhlíku, aby se ohřívání planety udrželo pod dvěma stupni Celsia. Abychom toho dosáhli, musíme mít hospodářství blízké přírodě. Je třeba postupně přestat využívat vynálezy z 19. století jako spalovací motor. Bude potřeba chránit biodiverzitu (druhovou rozmanitost) v mnohem širší míře než doposud.

Která oblast životního prostředí je na tom v evropském měřítku nejhůře?
Největší problém je pochopit na úrovni politiky, že všechny jevy v přírodě jsou součástí většího systému. Politická rozhodnutí jsou přitom úzce segmentovaná. Když se snažíte vyřešit znečištěné ovzduší, musíte začít u způsobů dopravy a mobility ve společnosti. Bude to vyžadovat změnu v plánování ekonomik, do které se musí zapojit všechny složky státu.

Jak v tom může pomoci vaše agentura pro životní prostředí?
Už jsme tady nejméně 25 let a za tu dobu jsme stáli za celou řadou zákonů. Na jedné straně monitorujeme stav životního prostředí a zároveň pomáháme politikům, kteří díky nám vědí, zda jejich opatření fungují. Také vyvíjíme metody zavádějící prvky udržitelnosti do energetiky, potravinářského průmyslu, dopravy i do evropské ochrany životního prostředí. Snažíme se pracovat inovativně.

Co všechno vaše agentura pomáhala prosadit?
Podívejme se třeba na dnešní způsob dopravy. Pokud bychom zůstali u současných technologií a trendu, kdy každý vlastní osobní auto, nikdy se nám nepodaří snížit množství vypouštěných skleníkových plynů nebo znečišťujících látek v ovzduší. Podporujeme proto systém mobility založený na elektrických nebo vodíkových automobilech. Prosazujeme takzvaná chytrá řešení jakým je třeba sdílení aut. Osobně nevlastním automobil, ale mám k němu přístup díky tomu, že jsem registrovaný v takovém systému.

Pomáháme také zemědělcům, aby byli schopní přizpůsobit se klimatickým změnám, které stojí za zvyšujícími se teplotami a suchem. Nedostatek vody je tady u vás ale i na mnoha dalších místech v Evropě.

V Česku jste se účastnil konference, na které se představoval program pozorování Země Copernicus. K čemu využíváte údaje ze satelitů v rámci tohoto projektu?
Satelitní snímky jsou jednou z moderních metod, kterou využíváme. Díky velmi aktuálním informacím dokážeme vytvářet přesné modely. Umíme analyzovat, jak je na tom kvalita půdy anebo lesů. Vidíme stoupající hladinu moře a monitorujeme vypouštění skleníkových plynů do atmosféry.

Projekt Copernicus se zaměřuje se na životní prostředí, klima a do určité míry i bezpečnost. Ve vesmíru máme řadu satelitů Sentinel, které patří k tomu nejlepšímu, co dnes na světě existuje. Evropa je v porovnání se zbytkem světa na špici v monitoringu životního prostředí. 

Mohou některá data využít i obyčejní lidé?
Určitě, třeba obyvatelé Prahy mohou využívat náš index kvality ovzduší, kterou najdou na webu Copernicus. Máme také aplikaci monitorující kvalitu vody Bathing Water Report, kde najdete aktuální informace o stavu koupališť po celé Evropě.

Zabývali jste se i čínským zákazem dovozu plastového odpadu?
Zrovna jsme se vrátil z Číny a můžu říct, že problematika znečišťování životního prostředí je trápí už delší dobu. Působí jim to problémy v rámci jejich země, ale také z globálního hlediska. Nyní se s tím rozhodli něco udělat a jednou z těch věcí je snížení míry dováženého odpadu ze zahraničí.

Rozhodnutí zvýšilo tlak na evropské země, které se nyní musí zamyslet, jak lépe recyklovat a jak podpořit oběhové hospodářství. Evropští lídři musí kvůli čínskému rozhodnutí uspíšit některá rozhodnutí a podpořit investice do nových technologií.

Jak se to Evropské unii daří zatím řešit?
Je to velice čerstvá záležitost, zákaz začal platit na začátku letošního roku. Musíme si počkat, jak se s tím Evropa vypořádá. Je potřeba začít pracovat s odpadem úplně jinak. Často se dnes setkáváme s recyklací ve stylu downcycling, při které se opětovně zpracovávají méně kvalitní a méně využitelné materiály než při klasické recyklaci. Naším cílem je znovu využívat materiály, které jsou stejně kvalitní jako primární suroviny. Nyní je to výzva pro řadu zemí, kterým se kvůli Číně začaly hromadit plasty ve skladech.

Jak tomu napomůže zákaz plastových výrobků jako tyčinky na čištění uší, brčka nebo příbory?
Bylo načase s tím něco udělat, zvlášť s plasty na jedno použití. Pokud si dáte colu a vypijete ji brčkem, trvá vám to přibližně pět minut. Když ale brčko vyhodíte, tak vás takový kousek plastu přežije. V obchodě dostanete tenkou tašku, abyste si mohl odnést nákup domů. Pokud se nestaráte o to, kde pak skončí, může se dostat do přírody, kde se bude rozkládat na mikroplasty po dobu až 50 let. Musíme zajistit, aby takové plasty nekončily v životním prostředí. Plastová mikrovlákna se pak dostávají do řek, oceánů i do půdy, odkud se šíří do potravního řetězce. To je vážný problém.

Plasty se navíc vyrábí z ropy a spolu s výrobním procesem vzniká spousta skleníkových plynů. Také se do nich přidává celá řada chemikálií, které příliš nezapadají do našeho plánu na čisté životní prostředí. Podívejte se jen na množství látek kolem nás, které mohou narušovat funkce hormonů.

Je jasné, že dnes nemůžeme zakázat všechen plast ve společnosti. Můžeme ale zavádět inovace a používání materiálů, které jsou rozložitelné.

Budou mít lidé zájem používat rozložitelné kelímky anebo si nosit vlastní brčka, které budou na více použití?
Už to přece dělají. My je k tomu můžeme navést buď za pomoci regulací a zakázat používání některých plastů anebo využít tržní opatření a uvalit vyšší ceny na jednorázové plasty. Lidé to potom přestanou používat anebo to v rámci systému recyklace budou vracet. Záleží na tom, jak se systém nastaví. Nejlepší je, pokud se to kombinuje s nějakými atraktivními alternativami.

Připravuje se v Unii nějaké další opatření, které má ochránit přírodu?
V Evropě vzniká nové opatření, které bude cílit na design samotných výrobků. Nově nebude možné navrhovat věci, které byste nemohli rozebrat anebo recyklovat. Podpoří to výrobu věcí, které bude možné opravovat a renovovat. Nenastane už situace, kterou jsem zažil, když se mi rozbilo tlačítko na pračce. Když jsem zavolal na opravu, mechanik přivezl celou novou pračku, protože oprava tlačítka by byla příliš nákladná. Od takového plýtvání se musíme oprostit.

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR proběhnou na podzim 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Kompletní seznamy kandidátů do zastupitelstev obcí dle krajů:

Volby do senátu

Přehled obvodů, kde se volí a seznamy kandidátů naleznete v příloze senátních voleb.




Hlavní zprávy

Nejčtenější

Vzdali jsme se. Vídeňská učitelka popsala problémy s muslimskými žáky

Výuka islámské věrouky v německém Offenburgu.

Na školách ve vídeňské přistěhovalecké čtvrti Favoriten ničí výuku i vztahy radikalizace většinových muslimů....

Džihád v Česku. Policisté obvinili muslima z přípravy bombového útoku

Dominik K. v posledních měsících před zatčením sám sebe fotografoval v přesně...

Policie zadržela radikálního muslima. Měl v bytě chemikálie a návody na výrobu bomby. Původem je Slovák. Islám přijal...



Turistky nám dělají z Oktoberfestu pornofilm, stěžují si Němci

Největší světový festival piva v Mnichově. (17.9.2016)

Pro obyvatele Mnichova znamenají přípravy na Oktoberfest nejen prostírání stolů nebo zkoušky lidových kapel, ale také...

Karikaturista nakreslil zuřící Serenu, nařkli ho z rasismu a sexismu

„A nemůžete ji prostě nechat vyhrát?“ Karikatura tenistky Sereny Williamsové od...

Australský karikaturista Mark Knight nakreslil zuřící tenistku Serenu Williamsovou, jak zlostí rozšlapává raketu....

All you can eat. Triatlonista zhltal 100 porcí suši, restaurace ho vyhodila

Sushi na kulinářském festivalu Gastro Hradec.

Celebritou se v bavorském Landshutu stal třicetiletý triatlonista a bývalý kulturista Jaroslav Bobrowski. Zašel si...



Další z rubriky

Kvalita života v Česku se zlepšila, žebříček tradičně vede Norsko

Vesnice Ludmírov, která těsně před koncem války unikla masakru.

Česká republika si oproti loňsku mírně polepšila v kvalitě života, přesto se v pravidelném žebříčku společnosti...

Hotel, pivovar i luxusní byty. Kam církev investuje peníze z restitucí

Zámek v Dolních Břežanech.

Arcibiskupství pražské zrekonstruovalo barokní zámek v Dolní Břežanech a otevírá v něm hotel. Královéhradecké...

Skupina senátorů vyzvala premiéra Babiše k přijetí 50 syrských sirotků

Děti stojící v dešti ve frontě na jídlo poblíž vesnice Idomeni na...

Osmadvacet senátorů vyzvalo premiéra Andreje Babiše, aby ČR přijala padesát syrských sirotků. Podle senátorů by se mělo...



Najdete na iDNES.cz