První provizorní studio bylo zřízeno ve skautském stanu poblíž vysílací stanice ve Kbelích u Prahy, chyběly zkušenosti i finanční prostředky. Pravidelné rozhlasové vysílání bylo zahájeno přesně ve 20 hodin a 15 minut a jeho počátky byly velice svízelné.
Program prvního vysílacího dne zajišťovali členové orchestru bia Sanssouci - houslista Josef Hašek, kornetista Emil Čermák a cellista František Voženílek, který zahrál Sicilianu z Mascagniho opery Sedlák kavalír.
Po nich vystoupil technik Vlach (křestní jméno se nedochovalo) a hlubokých hlasem přednesl: "Haló - haló - zde radiostanice O. K. P. Kbely u Prahy, prozatímní vysílací stanice Radiojournalu, která vysílá na vlně 1 025 m zprávy a program." - čtěte více o začátcích vysílání rozhlasu
Sólisty doprovázel na klavír profesor Karel Sergej Duda, bývalý profesor carké konzervatoře v Kyjevě. V programu vystoupila také operní pěvkyně Růžena Topinková, která přednesla Malátovy písně.
Vlach se nakonec s posluchači rozloučil optimistickým pozdravem "Na slyšenou".
Počasí prvnímu vysílání vůbec nepřálo. Prudce pršelo a vál silný vítr, a tak všichni zúčastnění trnuli hrůzou, že vítr stanové studio odnese a znemožní vysílání. Navíc při vystoupení pěvkyně podlezl stěnu stanu jakýsi pes, aby se ukryl před nepohodou, a doprovodil ji svým štěkotem. Naštěstí mikrofon nebyl tak citlivý, aby jeho projev zachytil. Přesto si všichni oddychli, když byl pes chycen a ze stanu odveden.
Na Slovensku začalo pravidelné rozhlasové vysílání o pět let později. Košičtí nadšenci první pokusné vysílání uskutečnili už o vánocích 1925. Oficiální vstup do éteru proběhl až 3. srpna 1926, kdy se ohlásil místní Radiojournal.
První tři měsíce bylo možné vysílání naladit jen dvakrát týdně, ovšem od října začal slovenský Radiojournal s každodenním proudem hudby a slova.
