„Hajzl, obušky a nas**ný kluci,“ tak se bavili estébáci v roce 1989

"Dvojko, jak vypadá situace, příjem. Na místě je kolem tisíce občanů. Skandujou, kolik za to máme. Rozumím, rozumím. Zastav." Tato slova letěla éterem v listopadu 1989 v centru Teplic. Do vysílaček si je říkali dva příslušníci StB, kteří sledovali demonstraci místních obyvatel.

30 let svobody

Sledovat další díly na iDNES.tv

Další zvukové nahrávky, ale i neznámé filmové záběry demonstrací z roku 1989 dnes na svých stránkách zpřístupnil Ústav pro studium totalitních režimů

"Tato bizarní, často vulgární slova nám dovolují nahlédnout do hlav a myšlení těch lidí," řekl ředitel ústavu Pavel Žáček. Historikům se totiž podařila unikátní věc, spojit videozáběry z demonstrací a nahrávky komunikace mezi příslušníky StB v terénu s vedením.

"Hajzl jeden, já tě tam dostanu. To víš, ty kluci se musej nejdřív zdravě nasrat, aby pořádně bouchli. Nejdřív dam ránu a pak se ptám po občanským průkazu," komentuje například jeden policista záběry z teplické demonstrace.

Ústav také zveřejnil jedny z mála záznamů pochodu studentů 17. listopadu 1989, který pořídili sami příslušníci StB při sledování skupinek lidí mířících na Albertov. Právě tyto záběry využívala Komise pro vyšetřování událostí 17. listopadu.

Volně přístupné jsou také desítky fotografií z demonstrací, které po listopadu shromáždili mladí lidé včetně Pavla Žáčka při hledání členů StB schovaných v davu. "Chtěli jsme je poznat, protože byli na straně zla," řekl dnes ředitel novinářům.

Zajímavý obraz celého roku 1989 podává chronologický  "deník represí", kde jsou zaznamenány zásahy režimu proti občanům. Například 21. srpna, v den výročí okupace Československa, rozehnala bezpečnost v Praze na Václavském náměstí několikatisícovou demonstraci.

Jen v tento jediný den zkontrolovala bezpečnost na náměstí tisíc lidí a přes 160 jich zadržela. Celý rok se nesl v duchu demonstrací proti režimu, ale také nevídané brutality státních orgánů.

Zveřejněné dokumenty totiž odhalují nejen známé demonstrace stovek lidí, ale také šikanu jednotlivců, o které se nikdo nedozvěděl.

Například 29. září čtyři příslušníci StB přepadli devatenáctiletou aktivistku Janu Miklušákovou, kterou odvezli na polní cestu poblíž Horních Počernic. Během incidentu jí vyhrožovali fyzickým násilím a podrobili ji nezákonné osobní prohlídce.

Na pražské třídě Politických vězňů 5. října zase pracovník StB surově zbil Václava Svobodu. Zatáhl ho do průjezdu blízkého domu a vyhrožoval mu zabitím, pokud ho ještě uvidí na nějaké akci nezávislých iniciativ.