Toto řešení Haider podle svých slov považuje za konečné.
"Když teď budete dospívat a chcete stát na vlastních nohách, je důsledné a správné, abych se napříště nevměšoval," řekl s náznakem trpkosti na adresu svých stranických kolegů.
Předseda poslaneckého klubu FPÖ Peter Westenthaler předtím naléhavě požadoval, aby se strana rozhodla, zda se bude řídit vládním nebo opozičním kursem. Politika FPÖ by měla být úspěšná, a proto by by neměl vznikat dojem, že ji z Korutan určuje Haider, usoudil Westenthaler.
| Jörg Haider se narodil 26. ledna 1950. Politickou kariéru začal dělat už během právnických studií na vídeňské univerzitě v mládežnické organizaci FPÖ, Kruhu svobodné mládeže. Poslancem národní rady za FPÖ byl poprvé v letech 1979 až 1983. Do čela strany Svobodných ho delegáti zvolili v roce 1986. V listopadu 1986 dosáhla FPÖ necelých deseti procent (v předchozích volbách pouze pět), v roce 1990 už 16,6 procenta. |
Haider stál v čele FPÖ do února 2000, kdy předsednickou funkci opustil poté, co uzavřel povolební koalici s konzervativní lidovou stranou. Od té doby se ale velmi často mluvilo o tom, že svou stranu řídí ze zákulisí.
V rozhovoru připustil, že by nyní mohli být vyměněni někteří ministři za FPÖ. Umí si přestavit, že se bude přemýšlet, zda ten či onen ministr není příliš "zatížen Haiderem".
Haider se teď hodlá plně koncentrovat pouze na korutanské záležitosti, ale vyhrazuje si právo znovu se o úřad korutanského zemského hejtmana neucházet.
Na otázku, zda bude kandidovat v příštích volbách do dolní komory parlamentu, které budou příští rok, opáčil, že odpoví "korutanským příslovím, že to, co jsme zahodili, už nesbíráme".
Souběžně se sporem o vládní nebo opoziční kurs uvnitř FPÖ se v posledních dnech objevila kritika na adresu Haidera za to, že tento týden navštívil Irák.
| Zaznamenával úspěchy i pády Zemským hejtmanem (předsedou vlády) v Korutanech, kterým je i nyní (od dubna 1999), byl už mezi květnem 1989 a červnem 1991. Tehdy musel poté, co se pochvalně vyjádřil o zaměstnanecké politice nacistického Německa, z funkce odejít. Jednou z možných příčin jeho sympatií k nacistické minulosti Rakouska může být způsob nabytí jeho značného majetku. Haider totiž patří mezi nejbohatší rakouské politiky, neboť dědictvím údajně získal pozemky v hodnotě mnoha milionů, nabyté za druhé světové války takzvanou arizací židovského majetku. |
Kontroverzní cesta do Iráku
Haider se nedávno vrátil z cesty do Iráku, kde se setkal s prezidentem Saddámem Husajnem. Kvůli této schůzce byl posléze doma i v zahraničí kritizován.
V Bagdádu jednal i s vicepremiérem Tárikem Azízem. Také téma rozhovorů vzbudilo v Rakousku a dalších zemích přinejmenším rozpaky. S Azízem totiž diskutovali o "spiknutí USA a sionismu proti Iráku".
Husajn dostal od Haidera obraz rolníka
Husajn se v rozhovoru s Haiderem vyjádřil pro "rozvinutí dialogu mezi Araby a Evropany a mezi muslimy a křesťany s cílem rozšířit spolupráci a vytvořit svět bez perzekucí, bez agresí a bez hegemonií", citovala AFP oficiální iráckou agenturu INA.
"Jsme připraveni rozvíjet vztahy s Rakouskem a spolupracovat s touto zemí v rámci všech svých možností," zdůraznil Husajn. Ocenil, že "postoje Evropy jsou zjevně odlišné od postojů USA" a vůči Iráku jsou podle něj spravedlivější. V tom Husajn vidí důvody, proč se zářijové atentáty uskutečnily právě v USA, a nikoli třeba ve Francii, Německu nebo Rakousku.
Haider na závěr schůzky předal Husajnovi jako dárek obraz s motivem korutanského rolníka.
Návštěva země na 'ose zla' nebyla zveřejněna
Na cestu do Iráku odcestoval Haider v pondělí. Podle ministerstva zahraničí ho pozvala irácká nevládní Organizace přátelství, míru a solidarity.
Termín a cíl cesty korutanského zemského hejtmana přitom nebyl předtím vůbec zveřejněn a celé Rakousko tak zůstalo velmi překvapeno. Úřad spolkového kancléře ve Vídni v pondělí na telefonický dotaz řekl MF DNES, že věc nebude komentovat, a odkázal na Haiderovu kancelář v Klagenfurtu.
Tam byl tón daleko nervóznější: "Nevolejte nám, nemáme zájem, nic nevíme."
Zaskočeno však bylo zřejmě nejen Rakousko: mnozí místní odborníci večer označovali celou cestu, a zvláště její načasování v současné mezinárodní situaci, za velmi špatnou. Irák je považován za další cíl USA ve válce proti terorismu a před necelými dvěma týdny prezident George Bush prohlásil zemi za součást "osy zla".
Generální tajemník strany Svobodných Peter Sichrovsky se snažil poopravit dojem zdůrazňováním toho, že Haider není v Iráku na pozvání vlády, ale "nevládní instituce" nesoucí jméno Organizace přátelství a míru. V zemích, jako je Saddámův Irák, jsou však i takovéto organizace přímo řízeny režimem. Haidera při příletu přivítal irácký ministr školství Homam Abdel Ghafour.
Přestože se v telefonickém rozhovoru pro MF DNES snažil Sichrovsky dát cestě nepolitický charakter, označil ji současně za "velkou šanci" sehrát "roli zprostředkovatele", zřejmě mezi Irákem a Západem.
Sichrovsky dával v pondělí najevo, že Haider odjel do Iráku jako soukromá osoba. Pozvání, které přišlo z irácké ambasády, podle něho bylo adresováno pouze na "osobu doktora Haidera" a šéf zemské vlády v Korutanech "se zájmem přijal". Sichrovsky byl jediný, od koho se novináři dozvěděli alespoň nějaké informace.
Otazníky vyvolaly i návštěvy libyjského vůdce
Není to poprvé, co se Haider, který stál čtrnáct let v čele nacionalistické FPÖ, postaral o rozruch v souvislosti se styky s diktátory z arabského světa. Otazníky vyvolaly tři jeho návštěvy libyjského vůdce Muammara Kaddáfího loni a předloni. Údajně šlo o čajový dýchánek na pozvání Kaddáfího syna Saífa, který studoval ve Vídni.
Faktem však je, že Haidera vycházejícího z luxusního stanu Kaddáfího seniora potkala americká novinářka z listu USA Today v doprovodu ředitele jedné rakouské banky. Při dalších dvou návštěvách provázela Haidera početná podnikatelská delegace.
