"Jsem obyčejným členem FPÖ a chci svým přátelům pomoci radou i skutkem," řekl v úterý Haider v korutanském rozhlase. Má podle svých slov velký zájem o to, aby z koaliční vlády vzešlo něco dobrého, protože i on nese odpovědnost za naplnění vládního programu.
Pro svůj odchod z čela Svobodných našel dva důvody: Jednak nemůže natrvalo snášet "dvojí zátěž", a za druhé se chce vyhnout dalším zbytečným diskusím kolem jakéhosi "stínového kancléře".
Schüssel bude informovat o Haiderově odchodu země EU
Kancléř Wolfgang Schüssel hodlá ještě v úterý o Haiderově odchodu "věcně informovat" čtrnáct zemí Evropské unie. On sám považuje Haiderovu rezignaci za znamení k uvolnění vnitropolitické a mezinárodní situace. Právě země EU i Spojené státy totiž po příchodu Haidera do vlády začaly uplatňovat sankce.
Schüssel věří, že po odchodu Haidera z vedení Svobodných se uvolní napjatá situace a cizina začne rakouskou vládu hodnotit trpělivěji a objektivněji.
K budoucí úloze Haidera Schüssel poznamenal: "Zemský hejtman zůstává ve federativní zemi důležitým partnerem. To je jasné." Haider zůstává předsedou zemské vlády (hejtmanem) ve spolkové zemi Korutany.
Země EU na odstoupení Haidera neberou ohled
I když státy, které vůči Rakousku vyhlásily sankce, odstoupení Haidera uvítaly, upozorňují na to, že nyní je ve vládě přímo předseda extremistické strany, protože hlavou Svobodných se stala vicekancléřka Susanne Riess-Passerová. Odstoupení označují někdy dokonce za manipulaci, přistupují k ní s nědůvěrou.
"Náš postoj zůstává zatím nezměněn. Klíčovou otázkou není osobnost Haidera. Je jí povaha jeho strany," prohlásil portugalský premiér António Guterres.
Haiderova demise je nejspíš manévrem, taktikou, jejímž cílem je uchlácholit západní metropole, prohlásil v úterý belgický ministr zahraničí Louis Michel.
Rezignace šéfa krajní pravice ukazuje, že politická izolace Rakouska ostatními zeměmi EU je účinná. Je třeba ji udržet, abychom dosáhli odchodu vídeňské vlády, vzkázal Michel.
"Hlava možná odešla, ale v rakouské vládě bezpochyby zůstala srdce, která bijí pro krajní pravici," řekl šéf vládních britských labouristů v Evropském parlamentu Simon Murphy. Vyjádřil přesvědčení, že šest ministrů FPÖ ve vládě se "velmi podobá Haiderovi" a že "jeden nebo dva mohou být dokonce horší".
Švédská ministryně zahraničí Anna Lindhová varuje, že demise může být jen taktickým krokem. Poukázala na to, že FPÖ nezměnila svou politiku. Demisi však uvítala s tím, že se tak stalo díky mezinárodnímu tlaku. Na přehodnocení izolace Rakouska ostatními členy unie je podle ní příliš brzy.
Také dánský ministr zahraničí Niels Helveg Petersen vidí Haiderovu demisi jako výsledek zahraničního tlaku. "Není však žádný důvod k tomu, aby se změnila politika bilaterálních sankcí, které zavedlo 14 zemí EU (proti Rakousku)," sdělil dánské agentuře Ritzau.
Naprosto jasný postoj zaujal Izrael - svého velvyslance do Vídně nevrátí. Na účasti Svobodných ve vládě se nic nemění, nemění se tedy ani nic na vztazích Rakouska a Izraele, vzkázalo izraelské ministerstvo zahraničních věcí.
Slovensko považuje odstoupení Haidera za "vnitrostranickou záležitost" a bude nadále situaci v Rakousku sledovat. "Netřeba zapomínat, že pan Haider zůstává v předsednictvu své strany i předsedou korutanské vlády," řekl resortní mluvčí Boris Gandel.
"Je to krok správným směrem, k zajištění toho, aby Rakousko mělo vládu, která prosazuje dodržování lidských práv, snášenlivost a úctu k menšinám," řekl krátce po odstoupení Haidera z funkce mluvčí amerického ministerstva zahraničí James Rubin. Upozornil ovšem: "Nerozptyluje to naše znepokojení, pokud jde o účast FPÖ na vládě."
Haider odchází, ale chce se vrátit.
"Navrhl jsem předsednictvu strany, že po patnácti letech složím funkci šéfa. Strana to vzala na vědomí," uvedl Haider. "Není to odstoupení z politiky," prohlásil.
"Špatnou zprávou pro mé odpůrce je to, že nevylučuji po příštích volbách svoji kandidaturu na kancléře," dodal.
I když to vedení Svobodných nepřipustilo, mnozí pozorovatelé soudí, že Haiderův odchod si vynutil tlak mezinárodního společenství. Patnáct zemí Evropské unie a mnoho dalších demokratických států přerušilo po vstupu Svobodných do vlády s Rakouskem veškeré bilaterální politické kontakty.
Haider však tento důvod odstoupení vyloučil. "Nepřijímám vnější tlaky. Jsme zvyklí dělat vlastní rozhodnutí," uvedl.
Místo toho, aby se Haider, který se sám nestal členem vlády, snažil situaci uklidnit, svými dalšími kontraverzními výroky přiléval olej do ohně. Za to si vysloužil před několika dny kritiku ministryně zahraničí Bettiny Ferrero-Waldnerové, která Haidera vyzvala, aby se svými excesy přestal a "nechal vládu v klidu pracovat".
"Chceme zabránit dojmu, že členové vlády jsou loutky držené na krátkém vodítku," uvedl jako další důvod odchodu Haider.
S odchodem Haidera však podle agentury AP jeho vliv na Svobodné i činnost vlády nekončí. "Jörg Haider je nejméně padesát procent Svobodných," uvedl šéf zemské organizace v Dolních Rakousích Hans-Jörg Schimanek.
Haider chce i nadále pozorovat a ovlivňovat vnitrostranický život.
To, že se Haider pouze přesunuje do dočasného "hejtmanského exilu" v Korutanech, potvrzují ostatně i sami činitelé strany.
"Haider nastupuje aktivní pracovní dovolenou, aby se vrátil za čtyři roky do funkce kancléře," uvedl jednoznačně Michael Schmid, ministr infrastruktury.
To, že Haider zůstane rozhodující figurou strany, je podle pozorovatelů zřejmé i z toho, že jeho nástupkyní se stala dosavadní místopředsedkyně a vicekancléřka Susanne Riess-Passerová. Ta je všeobecně považována za Haiderovu oddanou stoupenkyni a jeho pravou ruku.
Opatrné jsou i první reakce zahraničí. "Je to krok správným směrem, ale budeme nadále pečlivě sledovat práci vlády nové rakouské koalice," uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí James Rubin."Haider je stále součástí strany a je stále zemským hejtmanem v Korutanech. Naše obavy zůstávají," dodal Rubin.
 Jörg Haider po odstoupení z funkce předsedy strany Svobodných přemýšlí nad otázkami novinářů. |
