Senátoři by o Hagelově nominaci měli hlasovat 26. února, kdy se jeho schválení už očekává. Bývalého republikánského senátora Hagela doporučil do funkce v úterý branný výbor Senátu, ale schválit ho musí plénum této stočlenné horní komory Kongresu.
Republikáni se uchýlili k obstrukcím, k jejichž překonání potřebovali demokraté Baracka Obamy také hlasy několika republikánských senátorů. K samotnému potvrzení kandidáta sice stačí prostá většina, tedy 51 hlasů, kterou demokraté v Senátu mají. Ale k překonání obstrukční taktiky je zapotřebí 60 senátorů. Demokratům se podařilo získat jen 58 hlasů.
Výjimečnost krokuOd roku 1789 z pěti stovek navržených kandidátů jen devět při hlasování v americkém senátu neuspělo. Naposledy, v roce 1989, jiný vyhlédnutý šéf Pentagonu John Tower prohrál hlasování v poměru 53 ku 47 hlasům. Dalších 21 návrhů prezident stáhl ještě před hlasováním, naposledy tak Obama učinil v roce 2009 v případě Toma Daschlea vyhlédnutého na křeslo ministra zdravotnictví, a to kvůli pochybnostem ohledně politikových daní. Celkově však Senát zamítl jen pět procent "prezidentových mužů". Zdroj: ČTK |
Hagel nicméně může doufat v pozdější souhlas Senátu. Republikáni už dali najevo, že od další blokády hodlají ustoupit. Situaci komplikuje fakt, že dosavadní ministr obrany Leon Panetta měl v pátek skončit. Televize BBC nicméně na svém webu píše, že Panetta zůstane na postu do té doby, než dá Senát Hagelovi zelenou.
Demokrati v čele s prezidentem Obamou republikány zkritizovali s tím, že dělají obstrukce ve jmenování šéfa Pentagonu v době, kdy jsou USA ve válce a navíc před několika dny KLDR provedla třetí jaderný test. Konzervativci nicméně tvrdí, že Hagela coby ministra obrany neodmítají, ale potřebují na jeho schválení více času.
Požadují přitom více informací o loňském útoku na americký konzulát ve východolibyjském Benghází, při kterém zemřel velvyslanec USA a další tři Američané. Zářijový útok na diplomatickou misi se stal v americké policie ožehavým tématem, hlavně před listopadovými prezidentskými volbami.
Avšak i nedávno musela tehdejší šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová před zahraničním výborem Kongresu bránit svůj postup. Republikáni administrativě vyčítali, že vláda americké diplomaty dostatečně nechránila a špatně zabezpečila konzulát kvůli škrtům v rozpočtu.
Vyslankyně USA v OSN Suzan Riceová navíc krátce po útoku chybně spojila násilí v Benghází s protesty proti antimuslimskému snímku natočenému v USA. Ukázalo se však, že neútočil dav rozzuřený filmem, ale byla to akce ozbrojenců. Před útokem se u konzulátu ani žádné protesty neodehrávaly.
Republikáni chtějí konkrétně vědět, zda Obama hovořil s libyjskou vládou během útoku a požádal o pomoc pro Američany na konzulátu, píše agentura AP. Bílý dům ve čtvrtek uvedl, že s Libyjci mluvil teprve noc po útoku.
Chucka Hagela, jehož nominace od počátku budila kontroverzní reakce, přitom před několika dny schválil vlivný senátní výbor pro ozbrojené složky. Stalo se tak díky tomu, že v něm mají většinu demokraté. U konzervativců Hagel narazil, byť je jedním z nich a kdysi býval republikánským senátorem. Jenže má pověst zastánce škrtů v obraně a kritiku vyslechl například i za nikterak vřelý vztah k Izraeli, odmítání tvrdších sankcí i případného vojenského zásahu v Íránu.
