V roce 539 vybojoval podle McHardyho král Artuš poslední ze svých bitev (celkem jich bylo 12) u Falkirku. V bitvě utržil těžké zranění a družiníci ho podle mýtu odvezli na Ostrov Panen. Zde žilo devět Artušových sester nadaných čarovnou mocí - byla mezi nimi i Morgana. Ani ony však nedokázaly vládce zachránit.
"Spojení Artuše s Edinburghem je historikům známo již dlouho," tvrdí McHardy, který pátrání po stopách slavné legendy zasvětil 25 let.
Nicméně na Artuše si dělá nárok mnoho dalších míst. McHardy své tvrzení opírá mimo jiné i o další legendu, že na ostrově May, který leží nedaleko Edinburghu, žilo devět panen, které sledovaly a ovlivňovaly počasí. May je už nyní oblíbeným výletním místem a nová teorie může k jeho břehům přilákat další zájemce, tedy pokud uvěří argumentům, které Hardy uvádí ve své knize Pátrání po Artušovi.
"Nemám žádné pochybnosti, že legenda Goddodin, nejstarší velšský text, spojuje jasně Artuše s jižním Skotskem," říká McHardy. Upozorňuje, že řada míst nese pečeť heroické doby, kdy Artuš jako jeden z prvních místních vládců přijal křesťanství a klestil nové víře cestu mečem.
Jedna místní vyvýšenina se jmenuje Artušův trůn a také jedna z cest nesla v dávné minulosti jméno Artušova patrona - kouzelníka Merlina. Své důkazy chce McHardy obhájit i na nadcházející artušovské konferenci historiků v Edinburghu.
V minulosti se však Artušovi přisuzovala vláda nad územími v okolí Glastonbury na jihozápadě Anglie, nedaleko Bristolského zálivu. Glastonburští se rozhodně nechtějí vzdát svého nároku a odmítají novou teorii s tím, že i oni se mohou vykázat množstvím míst upomínajících na artušovskou legendu.
Jejich hlavním argumentem je, že Glastonbury se ještě před příchodem římských legií jmenovalo Ynys Avallon. A Avalon (s jedním "l") je podle legendy místo, kde odpočívá Artuš. Podle mluvčího glastonburského opatství je spojování Avalunu, Ostrova Panen, s ostrovem May naprosto nesmyslné.
Spor může být i odrazem napětí ve vztazích Skotů a Angličanů. Artuš je totiž přibližně na úrovni sv. Václava. Je také obrazem dobrého panovníka, který nastolil v rozbouřených časech vládu zákona.
Méně urputní historici připomínají, že svého Artuše mělo na úsvitu středověku téměř každé keltské království na Britských ostrovech.
V různých variantách to bylo zřejmě velmi populární jméno. Samozřejmě mnoho princů tak bylo pojmenováno pod vlivem legendy, která vznikla. V období od 3. do 6. století je však známa celá plejáda Artušů, kteří se zapsali do dějin jako zdatní válečníci.
Celá bohatá legenda doplněná o příběhy rytířů Kulatého stolu se dotvářela až mnohem později - ve století dvanáctém, kdy se ostatně zrodila a dotvořila řada dalších slavných legend. Přitom právě tuto verzi zná nejvíce lidí díky filmům, které si získaly početné publikum i u nás: Excalibur a První rytíř.
