Čtyřiačtyřicetiletý rodák z kosovské vesnice Glodjane stanul u soudu po čtyřech letech. Už v roce 2008 ho totiž haagský soud osvobodil pro nedostatek důkazů. Většina svědků tehdy odmítla proti Haradinajovi vypovídat kvůli jeho údajným mafiánským praktikám a zastrašování.
Tahanice o KosovoKořeny současných událostí sahají do 80. let minulého století (ač spory mezi Srby a kosovskými Albánci trvají po staletí), kdy bylo Kosovo autonomní oblastí socialistické Jugoslávie. Později byla jeho značná autonomie omezena a zrušena. Kosovští Albánci na to zareagovali v roce 1991 vyhlášením Kosovské republiky, kterou ale Srbsko odmítlo uznat. Nálada v oblasti zradikalizovala a v 90. letech a na podzim 1997 přerostla v otevřený střet mezi příslušníky UÇK a srbskými silami.Ten trval až do 10. června 1999. Tehdy se po bezmála 80 dnech bombardování letouny NATO začaly srbské jednotky stahovat z Kosova. Po skončení bojů sice Kosovo formálně zůstalo součástí Srbska, ale fakticky se stalo mezinárodním protektorátem pod kontrolou vojenské mise KFOR a Prozatímní civilní správy OSN v Kosovu. Následný pokus zmocněnce generálního tajemníka OSN Marttiho Ahtisaariho o diplomatické řešení statusu Kosova skončil ve slepé uličce. V únoru 2008 pak vzali kosovští politici řešení do vlastních rukou a vyhlásili samostatnost. Nezávislost někdejší srbské provincie dosud uznalo 69 států. Vedle USA, Francie či Německa k nim patří i Česká republika. Zdroj: ČTK |
Promluvit kupříkladu odmítl i muž, který žije ve Spojených státech a do soudní síně by ho přepojili telemostem. Bál se, že by se mu stoupenci někdejšího velitele Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) pomstili.
Není divu. Podle jednoho z žalobců, kteří pro vystudovaného právníka žádali dvacetiletý trest, bylo během druhého procesu devatenáct svědků zabito. "Mezinárodní soud selhal s jejich ochranou," konstatoval prokurátor Vladimir Vukčevič, podle kterého Haradijan neváhal využívat svých zkušeností z prostředí mafie.
Před dvěma lety se přesto objevila naděje, že by Haradijan mohl skončit za mřížemi. Mezinárodní soudní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) proces obnovil a Haradinaj byl znovu obžalován. Mimo jiné za mnohonásobnou vraždu, pronásledování, znásilňování a kruté zacházení se srbskými, romskými a také albánskými civilisty v kosovských detenčních centrech. Obžaloba celkem čítala 37 bodů.
Soud ho však ve čtvrtek dopoledne všech obvinění zprostil, a to ze stejného důvodu jako minule: nedostatek důkazů.
Srbský prezident Tomislav Nikolič v reakci na verdikt Haagu uvedl, že válečný tribunál pro bývalou Jugoslávii "byl vytvořen, aby soudil srbský lid". Loni zvolený nacionalista ještě dodal, že takovéto rozsudky jen sotva přispějí k usmíření v regionu a v Srbsku povzbudí euroskeptické myšlenky, které jsou už tak na vzestupu. Srbsko má status kandidátské země, ale čím dál častěji se ozývají hlasy proti vstupu do evropské sedmadvacítky, kam už brzy přibude sousední Chorvatsko.
Nejdřív Gotovina, teď Haradinaj
Není to poprvé, co se Srbové musejí vyrovnat s osvobozením některého ze svých někdejších nepřátel. Před dvěma týdny haagský soud zprostil viny bývalého chorvatského generála Ante Gotovinu, který si měl odsedět 24 let. Spolu s ním dostal svobodu i jiný generál chorvatské armády Mladen Markač. Zatímco v Bělehradu vyvolalo propuštění "srbských vrahů" vlnu kritiky a pohoršení, v Záhřebu své generály vítalo na padesát tisíc lidí.
I Priština začala slavit. V ulicích kosovské metropole se po verdiktu soudu ozývaly salvy ohňostrojů a oslavná střelba. Lidé, kteří sledovali rozsudek na velkoplošných obrazovkách, jásali, objímali se a plakali, napsal srbský zpravodajský web B92.net. Veselí pokračovalo až do večera, kdy měl Haradinaj promluvit k davu na prištinském náměstí Matky Terezy.
Haradijan, který se stal nejvýše postaveným kosovským Albáncem, jenž se doposud před ICTY musel zodpovídat, je v Kosovu hodně populární. Mnozí by si přáli, aby se vrátil do premiérského křesla. V tom Haradijan strávil v roce 2005 jen sto dnů, než se sám přihlásil k haagskému soudu. Předtím než se bývalý politik vrhl na politickou kariéru, prošel celou řadou zaměstnání.
Koncem osmdesátých let, po vojně, utekl do Švýcarska, kde začal sbírat zkušenosti v drsném nočním byznysu, dělal hlídače v nočním klubu a a údajně se právě tam zapletl s mafií. Do vlasti se vrátil až koncem 90. let, kdž se v Kosovu schylovalo ke konfliktu s Bělehradem.
Spolu s Haradinajem hrozil trest i jeho dvěma blízkým spolupracovníkům - Idrizovi Balajovi a Lahiovi Brahimajovi. I oni od soudu odešli bez trestu. Zatímco velitel obávaných speciálních jednotek UÇK Černých orlů Balaj byl původně rovněž zbaven všech obvinění, Haradinajův strýc a zástupce v UÇK Brahimaj byl shledán vinným ve dvou případech mučení a krutého zacházení se zajatci a odsouzen k šesti letům vězení.
