Obě strany mají dva týdny na případné odvolání. Stakič nemohl být potrestán přísněji - trest smrti tribunál uložit nemůže.
Tribunál OSN zamítl ty body obžaloby, které Stakiče vinily z genocidy. "Soud neshledal, že by šlo o genocidu, nýbrž o vážný případ perzekucí, deportací a likvidací," uvedl soudce Wolfgang Schomburg v odůvodnění rozsudku.
Obvinění z genocidy zprostil tribunál obžalovaného už potřetí během deseti let své existence. Pouze bosenského generála Radislava Krstiče, který hrál klíčovou roli v srebrenickém masakru, odsoudil za genocidu ke 46 letům.
Ve Stakičově případě se žalobci nepodařilo prokázat, že by byl hlavní motivací pro spáchaná zvěrstva úmysl likvidovat určitou etnickou skupinu.
Také na seznamu 66 obvinění jugoslávského exprezidenta Slobodana Miloševiče jsou dvě podle paragrafu o genocidě. Jak upozornil soudce Schomburg, rozhodnutí v jiných případech se mohou lišit. Proces s Miloševičem pokračuje 25. srpna.
Stakič zřídil tábory smrti
Jednačtyřicetiletý lékař Milomir Stakič byl zatčen v březnu 2001 v Srbsku a okamžitě převezen do Haagu.
Podle obžaloby se podílel na etnických čistkách poté, co koncem dubna 1992 převzaly srbské síly kontrolu nad městem Prijedor na severozápadě Bosny a Hercegoviny. Milomir Stakič se tehdy dostal do čela městských orgánů.
Srbové ve městě okamžitě provedli řadu násilných útoků proti místním muslimům a Chorvatům. Mnoho z těch, kteří přežili, bylo uvězněno v záchytných táborech Omarska, Keraterm a Trnopolje poblíž města.
Značný podíl na jejich zřízení měl tehdejší šéf "krizového štábu" Stakič. Během pětiměsíčního konfliktu od dubna do srpna 1992 v nich byly vězněny tisíce muslimů a Chorvatů z města i okolí. Stovky z nich byly umučeny, popraveny či znásilněny.
Žalobce vinil Stakiče, že chtěl celou oblast etnicky "vyčistit". Stakič vinu odmítal. S vězni v táborech se údajně zacházelo dobře a pokud snad někdo zemřel, pak jedině přirozenou smrtí, prohlásil v jednom z rozhovorů.
Obhájci připouštějí, že Stakič podepisoval kontroverzní rozhodnutí, byl prý ale pouhou loutkou, kterou zneužívali ti, kdo měli skutečnou moc.
Obvinění obsahovalo seznam konkrétních případů vražd a brutality, například incident ze srpna 1992. Měsíc před uzavřením táborů bylo dvěma autobusy odvezeno 120 vězňů, kteří pak byli popraveni.
Během sedmi měsíců bylo ve Stakičově případu vyslechnuto 101 svědků.
Haag: Padni komu padni
Mezi čtyřmi desítkami odsouzených v Haagu jsou i někteří velitelé z táborů smrti. Před tribunálem se ovšem zodpovídají i lidé z nejvyšších pater tehdejší mocenské struktury, včetně dvou čelných bosenskosrbských představitelů.
K jedenácti letům byla odsouzena bývalá bosenskosrbská prezidentka, "železná lady" Biljana Plavšičová. Na proces zatím čeká někdejší předseda bosenskosrbského parlamentu Momčilo Krajišnik.
Spravedlnosti naproti tomu stále unikají bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič a velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladič.
Před tribunálem se ale nezodpovídají jen Srbové. ICTY v dubnu potvrdil dlouholeté tresty pro dva Muslimy a jednoho Chorvata z Bosny, kteří byli před pěti lety odsouzeni za zločiny proti srbským civilistům.
Šlo o první proces, v němž byly projednávány zločiny spáchané na Srbech. Mezinárodní soud v tomto případě také poprvé posoudil znásilnění jako válečný zločin.
ČTĚTE TAKÉ:
Do Haagu doléhá kopání hrobu
Švédské vězení přijme Plavšičovou
Třetí nejhledanější muž stále uniká
 Milomir Stakič před mezinárodním tribunálem v Haagu, který ho uznal vinným ze zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. (31. července 2003) |
 Milomir Stakič (na archivním nedatovaném snímku z 90. let) byl uznán mezinárodním tribunálem v Haagu vinným ze zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. |
