Žena podstoupila potrat v dubnu 2010, kdy byla v osmém týdnu těhotenství. O tom, že se zákrok nepovedl, jí ale nikdo neřekl. O tři měsíce později byla u lékaře znova, protože měla dojem, že je těhotná, a opět se dožadovala potratu.
Při ultrazvukovém vyšetření se ale ukázalo, že je v pátém měsíci těhotenství. Umělé přerušení těhotenství španělské zákony přitom povolují jen do 14. týdne.
Lékař pacientce nabídl, že jí vrátí 320 eur (přes 8 000 korun), které původně za potrat zaplatila. Poslal ji také na kliniku v Barceloně, kde prý měla šanci interrupci podstoupit i v takto pokročilé fázi těhotenství. Barcelonští lékaři to ale odmítli.
Synovi všechno vysvětlím, snad to pochopí
Podle rozhodnutí soudce má gynekolog ženě platit 978 eur (asi 25 tisíc korun) měsíčně do doby, než jejímu nyní rok a půl starému synkovi bude 26 let. Lékař se proti rozsudku hodlá odvolat. Nedobrovolnou matku, jejíž jméno zůstalo v utajení, rozsudek potěšil.
Prostřednictvím svého právníka vzkázala, že nyní nelituje toho, že má dítě. "Teď je mi dobře a se vším jsem se smířila," prohlásila žena. "Neměla jsem jinou možnost," dodala. Až k tomu bude vhodná doba, pokusí se svému synovi vysvětlit okolnosti jeho příchodu na svět. Doufá, že ji pochopí.
Potraty na přání povolila ve Španělsku předloni tehdejší socialistická vláda. Podle dřívějšího zákona bylo možné interrupci podstoupit jedině tehdy, pokud žena otěhotněla při znásilnění, pokud byl plod závažně poškozen nebo pokud bylo ohroženo zdraví těhotné.
Nicméně i tak potraty podstupovalo více než 100 tisíc žen ročně. Většinu těchto zákroků prováděli gynekologové na soukromých klinikách a s odůvodněním, že těhotenství pro ženu znamená psychologické riziko.