ČTĚTE TAKÉ:
Turci napotřetí zvolili Güla prezidentem
Skoro sedmapadesátiletý ekonom Gül patří mezi tureckými politiky k nejzkušenějším. Poslancem se stal už v roce 1991, tehdy ještě za islámskou fundamentalistickou Stranu blahobytu, jejíž barvy pak hájil jako ministr bez portfeje a mluvčí kabinetu až do roku 1998, kdy byla zakázána.
V následujících volbách kandidoval za rovněž islamistickou Stranu ctnosti, kterou ale potkal stejný osud.
A tak se Gül a nynější premiér Recep Tayyip Erdogan rozhodli v roce 2001 založit vlastní partaj. Nazvali ji Strana spravedlnosti a rozvoje a definovali jako moderní, pravicovou, srovnatelnou se západními křesťanskými demokraty.
Po vítězných volbách byl Gül několik měsíců premiérem. Erdogan měl tehdy zákaz politické činnosti kvůli islamistickému projevu na veřejnosti. Pak mu ale funkci bez reptání předal. A v březnu 2003 se stal šéfem turecké diplomacie.
Turci na cestě do EU
Oproti jisté bezradnosti, kterou mu vyčítali coby premiérovi, se Gül ve funkci ministra zahraničí osvědčil. Díky dvěma rokům studia ve Velké Británii mluví - na rozdíl od Erdogana - plynně anglicky, je dobrý rétor i diskutér.
Zužitkoval zkušenosti z mezinárodního působení: od roku 1992 byl devět let členem Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Během působení na ministerstvu zahraničí přivedl svou zemi na cestu k Evropské unii. I když momentálně jsou přístupové rozhovory na bodě mrazu - kvůli neochotě Ankary řešit kyperskou otázku.
Abdullah Gül se narodil 29. října 1950 v Kayseri ve středním Turecku. Studoval ekonomii na Istanbulské univerzitě, kde také v roce 1983 získal doktorát. To už byl tři roky ženatý se svou sestřenicí Hayrünnisou, kterou mu vybrala rodina. Když se brali, bylo Hayrünnise teprve patnáct let.
Po škole pracoval Gül jako ekonom Islámské rozvojové banky v saúdskoarabské Džiddě. Do Turecka se vrátil v roce 1991, v témže roce byl zvolen poslancem a zároveň jmenován mimořádným profesorem Ústavu pro mezinárodní ekonomiku.
Když letos na jaře kandidoval na prezidenta, v zemi se vzedmula vlna odporu. Opozice se bála o sekulární charakter země. Krizi ukončily až předčasné volby 22. července, v nichž ale AKP znovu zvítězila, dokonce ještě přesvědčivěji než při minulém hlasování.
Abdullah Gül přednedávnem přišel se sedmiletým plánem reforem, které chce po Turecku Evropská unie. Jeho zahalená žena zase vyhledala módního návrháře, který má učinit její muslimský šátek přijatelnějším i pro sekularisty.
