Trestanci čekají na dvoře věznice Guantánamo. (11. ledna 2002)

Trestanci čekají na dvoře věznice Guantánamo. (11. ledna 2002) | foto: AP

Kazašská step je horší než Guantánamo, běduje deportovaný Tunisan

  • 283
Lutfi Bin Ali strávil třináct let ve věznici na americké základně Guantánamo. Američané ho podezírali z napojení na al-Káidu, usvědčující důkazy však nikdy nenašli. Nakonec ho po domluvě s kazašskou vládou poslali do odlehlého regionu poblíž hranic s Ruskem, kde nikoho nezná a odkud nesmí odjet.

Dnes jednapadesátiletého Tunisana poslala americká vláda na „rehabilitaci“ do Kazachstánu před dvěma lety. „Řekli mi, že Kazachstán je muslimská země s výborným zdravotnictvím, kde se o něj postarají, a po dvou letech bude volný,“ popsal novinářům dohodu Bin Aliho advokát Mark Denbeaux. Sliby americké vlády však podle něj byly falešné, píše list The Guardian.

Kazašské úřady přijaly v roce 2014 pět vězňů z Guantánama. Tři poslaly do Kyzylordy na jihu země, dva, včetně Bin Aliho, převezlo vojenské letadlo do města Semej na severovýchodě Kazachstánu. „Venku bylo minus třicet a já měl na sobě pořád pantofle z Guantánama, protože neměli boty v mojí velikosti,“ líčil přílet na místo Tunisan. První dojem však záhy přebily mnohem horší zážitky.

Bin Ali musel v roce 1999 podstoupit zákrok, při němž mu voperovali umělou srdeční chlopeň. Jeho špatný zdravotní stav byl také jedním z důvodů, proč mu Američané umožnili opustit detenční centrum na Kubě. Přislíbená zdravotní péče však nebyla zprvu k mání a lékaři prý odmítali cizince patřičně ošetřit.

Na nezájem zanedlouho doplatil další z vězňů umístěný v Kyzylordě. Jeho stížnosti na bolesti a zhoršující se zdravotní stav nikdo nebral vážně. Když ho nakonec přijali v kritickém stavu do nemocnice, bylo už pozdě. Následující den zemřel. Teprve tehdy se prý lékaři začali věnovat i Bin Alimu.

Semej (dříve Semipalatinsk) leží na severovýchodě Kazachstánu poblíž ruské hranice. Východně od města, v oblasti zvané Semipalatinský jaderný polygon, provedli Rusové v dobách studené války stovky zkoušek jaderných zbraní. Zvýšená radiace způsobila podle pozdějších studií zdravotní problémy zhruba dvěma stům tisíců tamních obyvatel a úroveň záření je stále vysoce nad průměrnými hodnotami.

Semej (dříve Semipalatinsk) leží na severovýchodě Kazachstánu poblíž ruské hranice. Východně od města, v oblasti zvané Semipalatinský jaderný polygon, provedli Rusové v dobách studené války stovky zkoušek jaderných zbraní. Zvýšená radiace způsobila podle pozdějších studií zdravotní problémy zhruba dvěma stům tisíců tamních obyvatel a úroveň záření je stále vysoce nad průměrnými hodnotami.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

„V Guantánamu jsem se měl aspoň s kým bavit“

Horší než nezájem úřadů byla však podle Tunisana společenská izolace, v níž se ocitl. Nesměl opustit město, natožpak zemi. Naučil se sice základy ruštiny, ale místní lidé se mu vyhýbají. Úřady prý zamítly i jeho žádost, aby si mohl zřídit malou restauraci s italskou kuchyní. „V Guantánamu jsem se měl aspoň s kým bavit. Tady nemám vůbec nikoho,“ popsal svůj úděl Bin Ali.

Kazašské úřady stížnosti přesídlených cizinců odmítají. Poukazují na to, že Bin Ali dostává slušnou finanční podporu, má přístup k potřebným lékům a byl mu přidělen velký a na místní poměry luxusně zařízený byt. A to všechno i přesto, že nikdo vlastně neví, zda se nejedná o neodhaleného teroristu.

Základna Guantánamo

Americká základna v kubásnké zátoce Guantánamo
Poloha americké základny Guantánamo na Kubě

Námořní základna Guantánamo vznikla v roce 1898, kdy se Američané rozhodli vstoupit do konfliktu mezi španělskými kolonizátory a kubánskými povstalci usilujícími o nezávislost. Po skončení španělsko-americké války však vojska Spojených států na ostrově zůstala a dohlížela na další politický vývoj v zemi.

V roce 1903 uzavřeli Američané s Kubou smlouvu o pronájmu základny Guantánamo bez upřesnění doby trvání. Když v roce 1959 svrhla revoluční vojska pod vedením Fidela Castra dosavadní režim generála Batisty, prohlásili Kubánci smlouvu za neplatnou.

V roce 2002 zřídil v rámci takzvané války proti teroru prezident George W. Bush na základně detenční centrum, kam začali Američané svážet osoby podezřelé z terorismu. Zadržení nebyli oficiálně obviněni a Bush tvrdil, že se na ně nevztahují zásady Ženevské konvence.

Spolu s úniky informací se kolem věznice začaly hromadit skandály. Ukázalo se, že zadržení muži jsou podrobováni krutým a ponižujícím metodám výslechů, které jsou podle mnohých formou mučení. Nejméně šest lidí spáchalo ve věznici sebevraždu a dalších 25 se o ni pokoušelo.

Bin Ali se dostal do Guantánama v roce 2001 pro podezření z napojení na al-Káidu. V době, kdy Američané pod taktovkou prezidenta George W. Bushe rozjížděli válku proti džihádistickému teroru, předaly zajatého Tunisana americkým zpravodajcům Pákistánci, kteří ho zadrželi na hranici s Afghánistánem. Bin Ali se bránil, že do Asie odjel za obchodem a s teroristy nemá nic společného.

Americké úřady každopádně nedokázaly během následujících třinácti let shromáždit důkazy, díky nimž by mohly Bin Aliho postavit před řádný soud, který by rozhodl o jeho vině či nevině. Propustit potenciálního teroristu se jim však nechtělo.

Server WikiLeaks později zveřejnil vynesené dokumenty z Guantánama, mezi nimiž byl i posudek na Bin Aliho. Podle dokumentu z června 2004 představoval vzhledem k chatrnému zdraví a nevalné inteligenci jen nepatrné bezpečnostní riziko, a ministerstvo obrany proto navrhoval jeho propuštění či pobyt s dohledem v jiné zemi.

Úřady přesto zadržovaly Tunisana bez procesu dalších deset let. Vyhlídku na návrat do normálního života mu přinesl až plán na úplné zrušení kontrovezní věznice, který prosazoval nový prezident Barack Obama.

Kam s nimi

Zavření neblaze proslulého zařízení, jež je součástí americké vojenské základny v kubánské zátoce Guantánamo, sliboval Obama již v roce 2007 během prezidentské kampaně. Dnes, jen pár měsíců před skončením jeho druhého mandátu, žije za zdmi kritizované káznice stále 61 mužů a naplnění předvolebního slibu je nejisté.

Propuštěni z Guantánama

Ve věznici Guantánamo bylo umístěno celkem 780 lidí, z toho jediný stanul následně před americkým soudem. Kromě deseti lidí, kteří věznění nepřežili, a 61 stále zadržovaných, byli všichni nakonec buď propuštěni, umístěni do jiných věznic, nebo převezeni do zahraničí.

Americká vláda na základě dohod předala bývalé vězně do 59 různých zemí od Uruguaye přes Francii po Palau. Tři ujgurští propuštěnci skončili také na Slovensku (více se dočtete zde). Podle odhadů se však minimálně pětina propuštěných opět zapojila do teroristických aktivit.

Rušení detenčního centra však přineslo otázku, jak se zbavit desítek podezřelých mužů, které americká vláda léta zadržovala mimo dosah vlastní jurisdikce na karibském ostrově. Řešením pro řadu z nich se nakonec staly bilaterální dohody s dalšími zeměmi, které se za různých podmínek nežádoucích mužů rozhodly ujmout.

Dvouletý rehabilitační program, který má vyhoštěným cizincům umožnit postupnou integraci v dané lokalitě a následné propuštění na svobodu, se však pro některé stává zlým snem. Guantánamské zdi obehnané ostnatým drátem nahrazují bariéry jazykové, společenské a úřední. Novým domovem propuštěnců je často izolace, kterou nemohou opustit.

Zoufalství dohnalo také Bin Aliho k myšlenkám na protestní hladovku, kterou by upozornil na neuspokojivou situaci, v níž se nikdy nesouzení lidé ocitají. Tuší však, že by podobná akce žádné zlepšení nepřinesla a možná by ještě skončil v místním vězení.

„Necítím žádnou zlost, jen bych už měl rád pokoj. Je mi jednapadesát, mám srdce slabé jako pták a trápí mě bolesti. Často myslívám na to, že bych se oženil a pořídil si děti. Ale nevím. Budu mít ještě šanci na normální život?“ ptá se.

Obama nařídil zavřít věznici na Guantánamu již v lednu 2009:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video