Další den překotného vývoje v Gruzii odstartovalo televizní prohlášení nejvyššího gruzínského soudu. Zrušil výsledek voleb z 2. listopadu, které byly podle opozice zfalšované ve prospěch tehdejší vlády. - více zde
Podle soudního rozhodnutí zůstanou v úřadu až do nových parlamentních voleb zákonodárci, zvolení ve volbách roku 1999. "Rozhodnutí o anulaci výsledku voleb je definitivní a nelze se proti němu odvolat," uvedl mluvčí soudu.
Poté začalo mimořádné zasedání gruzínského parlamentu. "Měli bychom stát bok po boku nezávisle na národnosti či politických zájmech. Vstupujeme do nové éry," vyzvala prozatímní prezidentka Nino Burdžanadzeová.
Zákonodárci poté rozhodli o prvním důležitém kroku na cestě k dokončení politické přeměny Gruzie a stanovili datum volby nového prezidenta, kterého na pět let vybírají samotní obyvatelé, na 4. ledna.
Kdo se stane prezidentem?
Jasným poměrem hlasům 155:0 vyhověli ústavě, podle níž musí být znám nový prezident do 45 dnů od odchodu jeho předchůdce. Od listopadu 1995 stojí prezident i v čele vlády a má široké pravomoci. Musí mu být minimálně 35 let.
Podle pozorovatelů se o post hlavy státu zřejmě utká prozatímní prezidentka a šéfka parlamentu Burdžanadzeová s Michailem Saakašvilim. Lídr opozičního hnutí Nová Gruzie také apeloval na zákonodárce.
"Pokud toto zasedání nestanové nové volby, Gruzie se přiblíží občanské válce," prohlásil Saakašvili v televizi. Navzdory jeho výzvě se zákonodárci zatím nedohodli na termínu nových parlamentních voleb a hlasování odložili na středu.
O slovo se hlásí separatisté
O křehkosti "sametové" revoluce a oprávněnosti Saakašviliho obav vypovídá i snaha vedoucích představitelů některých autonomních republik, kterým se politické změny nelíbí.
"Z politických a historických důvodů můžeme žádat o připojení k Rusku," prohlásil samozvaný prezident republiky Jižní Osetie Eduard Kokojev, který byl v Moskvě na konzultacích.
"V Gruzii je státní převrat. Sametová revoluce neexistuje, protože všechny revoluce jsou krvavé," prohlásil šéf Adžarské autonomní republiky a Všegruzínského svazu obrody Aslan Abašidze.
Zemí hrozí ekonomické potíže
Představitelé Jižní Osetie chtějí o vývoji v Gruzii jednat jak s Adžarií, tak se separatisty z Abcházie, kdysi nejbohatší částí Sovětského svazu, kterou od války v roce 1992 okupují ruské "mírové" jednotky.
Gruzínské ekonomice navíc podle prozatimní prezidentky Burdžanadzeové hrozí zhroucení. "Situace je velmi těžká. Poslední údaje ukazují, že jsme před hospodářským kolapsem," uvedla Burdžanadzeová.
"Hospodářství země je v podstatně horší situaci, než si mnozí myslí. Musíme proto přijmout řadu radikálních opatření, abychom zabránili dalšímu prohloubení hospodářských problémů," uvedla prezidentka. - více zde
SOUVISLOSTI
Články iDNES o dění v Gruzii
 Gruzínská prozatimní prezidentka Nino Burdžanadzeová hovoří k zákonodárcům na mimořádném zasedání parlamentu v Tbilisi. (25. listopadu 2003) |
