Když si gruzínská armáda našla Miriana Bezhitadzea, on našel obratem Boha. A to navzdory tomu, že není věřící. Stejně jako tisíce dalších potenciálních branců v jeho věku, se jednadvacetiletý Bezhitadze odvolal na své náboženství, aby nemusel nastoupit na povinnou vojenskou službu.
Využil totiž mezery v gruzínském zákoně a vyhnul se odvodu tím, že se registroval jako kněz u Církve biblické svobody, která vznikla teprve před dvěma lety.
Zájemce musí za vysvěcení na kněze zaplatit padesát lariů (asi 430 korun) a osobně si musí vyzvednout členskou legitimaci. Církev biblické svobody zatím udělila tyto dokumenty přibližně 20 000 mladých mužů.
„Jsem proti násilí, kterému jsou mladí Gruzínci vystaveni. Je to forma násilí, když přinutíte člověka, aby přišel o rok svého života a sloužil abstraktním myšlenkám. Stát zahaluje povinnou službu v armádě do vlasteneckých motivů, ale ve skutečnosti je to forma otrocké práce, protože tyto lidi využívá jako levnou pracovní sílu,“ popisuje Bezhitadze pro stanici Rádio svobodná Evropa.
V Gruzii podléhají povinnému odvodu všichni muži ve věku od 18 do 27 let, kteří musejí v armádě strávit alespoň dvanáct měsíců. Gruzínci však toto nařízení považují za pozůstatek sovětských časů. Země, která od znovuzískání nezávislosti v devadesátých let opakovaně debatovala o zrušení povinné vojenské služby a o vytvoření plně profesionální armády, je nicméně od války s Ruskem v roce 2008 prakticky v neustálé pohotovosti.
Gruzínská armáda má v současnosti přibližně 26 000 mužů a žen. Podle Bezhitadzea však stát platí mladým lidem odvedeným na vojnu pouze 75 lariů měsíčně (asi 640 korun). Přibližně šest tisíc branců se tak podle něj stane každý rok levnou pracovní a vojenskou silou.
Vláda chce výjimku udělovat jen pravoslavným, vzbudila kritiku
Církev biblické svobody sama otevřeně přiznává, že stojí na politických a nikoli náboženských základech. Založila ji libertariánská politická strana Girchi, která chtěla mladým Gruzíncům pomoci s únikem před povinnostmi v armádě. Podle zákona mohou totiž kněží a studenti náboženských škol požadovat osvobození od povinné vojenské služby.
Podle biskupa Acho Khachidze se církev snaží lidem přinést více svobody. „Považuji za naši křesťanskou povinnost bojovat proti systému, který utlačuje lidi a posílá je na místo, kde nechtějí být. Stát by měl povinnou vojenskou službu zrušit. Vojáky by se měli stát lidé, kteří sami chtějí,“ popisuje biskup.
Gruzie může vstoupit do NATO a Rusko smí jen přihlížet, řekl Stoltenberg |
Snahy libertariánů se však nelíbí vládě, která v březnu navrhla změnu zákona, která by uvolnění z vojenské služby omezila pouze na ortodoxní pravoslavné kněze. Většina obyvatel pětimilionové jihokavkazské republiky se totiž považuje právě za vyznavače pravoslaví.
Podle iniciátora změny legislativy Irakliho Sesiašviliho využilo zákon k vyhnutí se vojenské služby přesně pět muslimů, 165 svědků Jehovových, 50 pravoslavných křesťanů a 6908 stoupenců Církve biblické svobody. Nadřazování jedné církve nad ostatní však vyvolalo vlnu kritiky ze strany ostatních náboženství, což donutilo zákonodárce k odložení návrhu.
