Je totiž jisté, že ODS ani KDU-ČSL mu podporu nedají. I kdyby znovu zkorumpoval unionisty (ti tvrdí, že to nepřichází v úvahu), nestačí to.
Pokud chce Stanislav Gross přežít, musel by poprosit komunisty nikoliv o toleranci jako prvního dubna, ale o otevřenou podporu. Pan Grebeníček by mu však vypočetl podmínky, po nichž by podali demisi i ti nejvěrnější ministři za ČSSD. A nikdo další kromě komunistů a kariéristů by do takové vlády asi nevstoupil.
Stanislav Gross může zkusit dohodu s ODS. Občanským demokratům hodně běží o to, aby se volby konaly co nejdříve. Ale mohli by zkrácení volebního období vyměnit za to, že – Langerovými slovy – budou podporovat pana Grosse, budou tedy jako on?
Po několika měsících, kdy se zdálo, že politika se staví proti obecnému mínění lidí o tom, co je slušné a správné, je tu první náznak k lepšímu. Premiér se sice pokusil svůj etický problém vyřešit politicky, ale přece jen narazil na bariéru nepsaných zvyků, byť po nesnesitelně dlouhé době.
Podle všeho se otevírá cesta k civilizovanému řešení politické krize. Tato vláda zkompromitovaného premiéra padne, a země se tak vydá k předčasným volbám.
Druhá možnost, a sice vláda pana Grosse s komunisty, se zdá být méně pravděpodobná – odpor veřejnosti a koneckonců i demokratických politiků se zatím ukazuje jako příliš silný.
