Co teď vůbec děláte?
Bohužel nebo bohudík mám práce docela dost. Být předsedou hlavní vládní politické strany znamená věnovat se docela dost velkému množství věcí, které možná nejsou tolik vidět, ale pro stranu jsou důležité.
Máte víc času na rodinu, na přátele než dřív?
S tím časem je to teď o dost lepší. Můžu více plánovat, dělat program.
Co děláte, co jste předtím nemohl?
Určitě jsem měl několik týdnů věnovat rodině a sobě. To jsou věci, které mi v minulých letech chyběly.
Ohlížíte se často zpátky a analyzujete, kde jste udělal chybu?
Já nepatřím k lidem, kteří sedí zadumaně a zabývají se minulostí. Protože s minulostí v lidském životě toho moc nenaděláte. Určitě je zapotřebí kriticky se podívat, co člověk špatně dělal. Ale ne, aby se s prominutím pouze patlal v minulosti.
Na co jste přišel?
Určitě jsem se neměl pouštět do toho, co se ukázalo jako problémové: že jsem odpovídal na to, na co jiní politici nereagovali. Ale je pravda, že jsem si řadu věcí způsobil sám, to nemohu popírat. Pod tím obrovským tlakem člověk dělá chyby, asi jsem je dělat neměl.
To znamená, že jste měl zatloukat?
Nemyslím zatloukat. Ale říct, že do některých věcí žurnalistům nic není.
Jak to vnímala vaše starší dcera, která chodí do druhé třídy a už z toho asi rozum má?
Bylo by laciné, kdybych hrál na city. Jsem šťastný, že rodinu to nijak nepoznamenalo. Starší dcera měla otázky, protože děti se ve škole o něčem bavily. Ptala se mě třeba, proč mi v televizi někdo nadává.
Jak jste se po této velké prohře zotavoval?
Snažil jsem se nalézt řešení, ale byl jsem obviňován z toho, že se držím křesla za každou cenu. To nebyla pravda. Umožnilo mi se stáhnout, teprve pak se zabývat sám sebou.
A co jste pak dělal? Jel jste na čundr, jak jste o tom mluvil?
Byl jsem v Orlických horách, byl to úžasný zážitek, protože jsme se potulovali horami. Bylo nás šest, přátelé z osobního života.
Víte, že jste podle posluchačů porušil zákon, když jste spal pod širákem?
Tak teď jste mě zaskočil. To si nejsem jistý, takový zákon neexistuje. Možná posluchač myslel spát někde v rezervaci – já se na to podívám, kde jsme vlastně spali.
Jak si podle vás vede Jiří Paroubek?
Myslím, že si vede dobře a že Česká republika má dobrého předsedu vlády.
On je premiérem, povede vaši stranu k příštím volbám – neměl by být také jejím předsedou?
To rozhoduje sjezd, ten byl před několika málo měsíci a tam jsem důvěru dostal. Teď tedy cítím povinnost připravit ČSSD na volby spíš po organizační stránce.
Jiří Paroubek je premiér, lídr vaší strany do voleb. Přitom není předseda, předseda je někde třetí vzadu.
No a co je na tom nelogického? V době, kdy má politická strana odpovědnost za řízení státu, je jasné, že nejdůležitější osobou pro dennodenní politiku je premiér.
Neuvažoval jste o tom, že byste odstoupil i z postu předsedy ČSSD?
Všichni lidé, se kterými jsem o tom hovořil – včetně Jiřího Paroubka – chtějí, abych dál působil. Ale nebylo by upřímné, kdybych řekl, že jsem o tom neuvažoval.
Ale na sjezdu jste řekl, že když strana nebude mít ve volbách 30 procent hlasů, podáte demisi. Dnes to nevypadá na 30 procent, nebo ano?
Pokud jde o věcná témata, k nimiž se podařilo politiku po aféře vrátit, tam je ČSSD silná.
To se podařilo díky Jiřímu Paroubkovi.
To se podařilo díky řešení, které vedlo ke zklidnění situace.
Myslíte si, že bylo jiné řešení než vaše odstoupení?
No dobře, ale jedna věc je odstoupit a druhá připravit další situaci, která bude dobrá jak pro Českou republiku, tak výhodná i pro ČSSD.
Ještě jednou: věříte, že ČSSD může získat 30 procent hlasů?
Ano, když skončí vnitřní rozhádanost v sociální demokracii, která je pro lidi obtížně přijatelná. Já i předseda vlády se o to snažíme, za těchto předpokladů máme šanci ve volbách zvítězit.
Když tedy bude ČSSD ve vládě, budete v ní i vy?
To by opravdu byla debata o dělení kůže medvěda, který běhá ještě po lese. Rozhodně se nebudu chovat jako kolega Topolánek z ODS, který vyhlašuje noc dlouhých nožů. Myslím, že nabubřelost do politiky nepatří.
