Natržený stehenní sval mu v sobotu nedovolil pokračovat ve fotbalovém utkání politiků ČSSD s novináři, a zbytek zápasu tak sledoval s pivem v ruce už jen jako divák.
Těsně poté, co tým novinářů na hřišti Slavoje Vyšehrad porazil politiky 4:3 a oplatil tak loňskou prohru 5:2, zavelel ochrance: „Jdeme!“ a odjel odpočívat. „Asi si nenechám ujít hokejové mistrovství, i když jen doma, v televizi. Lístky do Vídně nemám,“ řekl.
Muži z dob vládní krize se podobá jen vzdáleně. Kruhy pod očima jsou tytam, nervozita taky a expremiér i vtipkuje: „Doma vařím, peru, žehlím, nakupuju... No fakt. Vy mi nevěříte? Myslím to upřímně!“
„Samozřejmě mé nejbližší plány jsou spojeny s tím, že mám za úkol připravit sociální demokracii pro nadcházející volby, aby strana byla silná a dokázala čelit sociálním experimentům ODS,“ říká. Ale soukromě se teď nejvíc těší na les: „Vyrazím na čundr do Orlických hor. Aspoň na týden.“
A myslí to zřejmě opravdu upřímně – mapy už má. Stihl si je koupit v sobotu hned poté, co spolu s odboráři položil věnce na Střeleckém ostrově, kde pražští dělníci poprvé v roce 1890 oslavili Svátek práce.
Jedna akce za druhou
Ale příroda bude muset ještě chvíli počkat, protože oficiální diář Grosse coby předsedy strany ještě pár dní nebude prázdný. „Zúčastní se řady akci spojených s koncem druhé světové války, takže celý týden bude někde klást věnce, a tuším, že pojede i do Terezína,“ říká mluvčí ČSSD Lucie Orgoníková.
Ač už není premiérem a podle výzkumů veřejného mínění se jeho obliba propadla na samé dno, jeho jméno a tvář a image lidového politika pořád působí. „Nene, to je samozřejmě na účet podniku. To je to nejmenší, co pro vás mohu udělat. A přijďte někdy posedět i se ženou,“ zabránil expremiérovi v placení číšník na břehu Vltavy, kam se Stanislav Gross v sobotu na chvíli posadil s odborářskými předáky.
Do Oxfordu za angličtinou
Gross rovněž zvažuje, zda odjede na tříměsíční stáž do Oxfordu kvůli angličtině. „Ještě není nic dojednáno,“ komentoval to v sobotu na Střeleckém ostrově v Praze, kde spolu s odboráři položil věnec k pamětní desce prvních pražských oslav Svátku práce.
