Stanislav Gross

Stanislav Gross s ochrankou. | foto: Luděk Peřina, MF DNES

Gross: Otrlé metody ODS

  • 157
Mít nějaké téma je v politice nesmírně důležité. Politik bez tématu a politická strana, která nemá lidem co říci, je k ničemu. Témata tedy vyhledávají.

Někdy se je snaží vytvářet, jindy reálné problémy zvýrazňovat a občas velké téma spadne z nebe. Tak to chodí v každé demokracii. Témata by měla být vybírána tak, aby tlak na jejich řešení byl užitečný. Jinými slovy, aby se politici zabývali tím, co skutečně lidi pálí. Jedno takové velké politické téma nám "spadlo z nebe" v podobě CzechTek 2005.

Klacek na ČSSD

Jsme zvyklí na hodně otrlé politické metody. Ale způsob, jakým představitelé ODS přistoupili k těmto událostem, mě zaráží. Křečovitost, s jakou se snaží z tohoto tématu udělat klacek na svého největšího konkurenta, je do očí bijící. Účelovost z jejich postojů "čouhá" jako sláma z bot, což dokládá zřetelná diskontinuita v názorech, hrubě nepravdivá argumentace a zarážející nesoulad s vlastním programem.

Ke kontinuitě názorů: je docela jednoduché si ověřit, jak je to s názorem ODS. V létě 2004 se konala také velká technoparty. Vláda byla podrobena tvrdé kritice. ODS byla rozhořčena, že policie nezasáhla dostatečně razantně. Například jejich interpelace z 21. září 2004 dnes stojí za připomenutí "... v každé zemi na západ by je do tří hodin rozehnali... Policie selhala při ochraně majetku, a to i přesto, že byla opakovaně a včas žádána nájemcem louky o zákrok."

Takovýchto prohlášení bylo tehdy mnoho. Dnes je důležité si položit jednoduchou otázku. Co mají tato stanoviska jedné politické strany, avšak v jiném čase, společné? Jedinou věc. Kritiku vlády a jejích představitelů. Tvrdou, nesmiřitelnou.

O samu věc vůbec nejde.

K užívání ověřených informací: předseda a místopředseda ODS se dopustili faulu, který může normální člověk těžko pochopit a zapomenout.

Obávám se, že přání bylo i v tomto případě otcem myšlenky, i když pokud jde o lidský život, měli bychom mít všichni větší pokoru.

Ivan Langer ve svém článku z 2. srpna 2005 tvrdí, že výsledkem zásahu je jeden mrtvý a sto raněných. Ještě dál šel Mirek Topolánek. V televizním zpravodajství 1. srpna uvedl: "Silácké prohlášení pana Paroubka přineslo jednoho mrtvého, sto zraněných." Vyšetřování posléze prokázalo, že toto obvinění je nesmysl. Dokonce v řadě případů policie zabránila zranění či možnému usmrcení dalších účastníků na dálnici. Ale nějaká pachuť z toho zůstává. Co si mám myslet o lidech, kteří v touze zasadit sokovi úder neváhají dát takovouto ránu pod pás?

K souladu s vlastním programem: ODS se ráda prezentuje jako konzervativní strana. V programu má psáno, že ochrana majetku je základní podmínkou naší existence.

Dále se v něm doslova uvádí: "Nutnou podmínkou pro to, aby každý z nás ctil a respektoval právo, je vědomí, že v opačném případě přichází sankce... Stále častěji jsme svědky pochybností o tom, zda má smysl respektovat zákony, zda stát plní dostatečně funkci jejich ochránce, nebo naopak straní těm, kteří pravidly pohrdají." Stačí běžná znalost našeho právního řádu a lze nabýt přesvědčení, že ponechání CzechTeku volný průběh by vedlo k potvrzení pochybností, zda stát prosazuje dodržování zákonů. První analýzy poukazují na porušování minimálně devíti zákonů. Pokud by ODS myslela svůj program vážně, měla by být dnes mnohem zdrženlivější. To se nestalo. Ve snaze srazit premiéra a ministra vnitra ani nechtěli vědět, co se skutečně odehrálo. Ani se nepokusili získat si před tvrdými výroky na adresu vládních představitelů a policie základní informace. V tom mají mimochodem podivně shodný postup i s prezidentem republiky.

Dílčí selhání

Způsob zpolitizování tohoto "tématu" odmítám. Je třeba vyvodit odpovědnost vůči těm účastníkům technoparty, kteří porušili zákony a způsobili škodu. Prošetřit podezření na dílčí selhání policistů a hovořit o systémových opatřeních, zákonných změnách, které by posílily roli obcí, a podobně. Myslím, že by to bylo mnohem užitečnější než politická řež, kterou při svém tažení proti ČSSD v této souvislosti ODS předvádí.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue