Teroristy totiž postoj obyvatelstva a vlády příliš nezajímá. S jistou nadsázkou lze říci, že ve válce jsme od 11. září 2001, i když za poslední rok jsme tomuto pocitu odvykli. Usáma a jeho lidé totiž nechtějí nic menšího ani většího než zničit celou západní civilizaci, kterou považují za hnusnou a podle nich protivící se Bohu a řádu světa.
Tuhle válku s námi povedou Irák Neirák, Saddám Nesaddám. Kdo si myslí, že je to přehnané tvrzení, měl by si pustit záznam hroutících se mrakodrapů. Nebezpečí je blízko a tajné služby, ministerstvo vnitra a ministerstvo obrany teď musí ukázat, že si je neplatíme nadarmo. Jsou totiž právě od toho, aby bojovaly proti nebezpečí.
Jestliže nyní vyhlašuje Stanislav Gross mimořádná opatření, měli bychom vědět, co to znamená. Mají mít především psychologický efekt. Mají ukázat lidem, že je o ně jakž takž postaráno. A mají odstrašit takové ty malé terorístky.
Je to stejné, jako když obrněnci hlídkují na Heathrow. Vypadá to hezky, ale to je tak všechno. Důležité je, aby to alespoň vypadalo hezky. Vzpomínáme na spanilou jízdu obrněných transportérů z Hodonína do Prahy.
Tekl z nich olej, motory se zadíraly a nakonec někdo ukradl světla. Pak se zjistilo, že betonová zábrana vykoná stejnou, ne-li lepší službu než bojový vůz.
Má pravdu Bush, nebo Schröder? Přeme se doma i v hospodě. Možná válka o Bagdád se dotýká Prahy. Jedinec nemá mnoho možností, jak dech dějin, který vane kolem jeho hlavy, odfouknout. S válečným nadšením nebo s hrůzou sleduje ty ošlehané chlapce na letadlových lodích.
Úřad ovšem musí být připraven na to, že válka přijde i sem. Prohlášení o tom, že budeme chráněni, je tedy dobré. Doufejme, že bude tentokrát naplněno ne jako v hloupé operetě.
