Zatím jako zastupující první místopředseda s velkou nadějí převzít na příštím sjezdu ČSSD stranu jako řádně zvolený šéf.
Ať je to Zeman
Legenda o dvacetiletém idealistickém železničáři, který už na konci roku 1989 vstoupil do obnovující se ČSSD, je všeobecně známa.
Mladý nadšenec mezi postarší stranickou elitou vystoupal rychle vzhůru a v červnu 1992 se stal poprvé poslancem. Špičky strany tehdy mířily do Federálního shromáždění a na Grosse zbyl zdánlivě "druholigový" český sněm. Jenže federální parlament s federací skončil a z druhé ligy byla rázem první.
Mezi tehdejšími šestnácti poslanci ČSSD nebylo pro Grosse tak těžké vyniknout. Zvlášť když v únoru 1993 provedl jeden ze svých prvních velkých strategických manévrů: jím vedení Mladí sociální demokraté rozhodli o zvolení Miloše Zemana šéfem strany poté, co do poslední chvíle podporovali Zemanova protikandidáta Pavla Nováka a "otočili" až před rozhodujícím hlasováním.
V roce 1995 poprvé stanul v čele poslaneckého klubu ČSSD a dál dával najevo svou spřízněnost se Zemanem - vybral si ho třeba jako svědka na svou svatbu. V čele klubu zůstal i po volbách roku 1996 a po nečekaném úspěchu ČSSD. Její klub se rozrostl na 61 poslanců a z Grosse se stal mocný muž.
Vztah se Zemanem se pomalu stával komplikovanějším, opatrný a umírněný Gross nezakrýval, že se mu ne všechny metody velkého šéfa líbí - ale na přímý souboj si nikdy netroufl. "Pokud mám nějaký problém ve vztahu k Zemanovi, tak jej řeším přímo, z očí do očí," vysvětloval v rozhovorech.
Co si oba muži říkali "z očí do očí", není známo. Jisté však je, že Gross Zemanovi několikrát pořádně zatopil: díky zorganizovaným řadám přívrženců například na sjezdu 1997 odstranil Zemanovy chráněnce Janu Volfovou a Ivana Havlíčka a do vedení strany prosadil "svého" člověka Iva Svobodu. O rok později zase podobně zařídil, aby se Zemanův oblíbenec Miroslav Šlouf nestal šéfem volební kampaně...
Špidla je státník
Na jaře 2000 vyzval Zeman Grosse, aby se v jeho vládě stal ministrem vnitra. Vypadalo to jako finta: Gross by se totiž musel vzdát vedení klubu, a tak by fakticky vypadl z nejužšího vedení strany.
Gross však nakonec řešení našel: rošáda se Zdeňkem Škromachem mu zajistila post místopředsedy ČSSD. Ale Zemanova éra už pomalu končila - a Gross to pochopil velmi dobře.
Na sjezdu v roce 2001 se stal prvním místopředsedou a na adresu nového vůdce ČSSD Vladimíra Špidly nešetřil komplimenty: "Je státníkem, zodpovědným, svědomitým a čestným člověkem, kterých není na takovýchto pozicích mnoho, není-li takřka osamocený."
O dva roky později to měl Špidla na sjezdu nahnuté: strana mu vyčítala koalici s unií a lidovci i prohranou prezidentskou volbu. Funkce předsedy ležela skoro na zemi, ale Gross se pro ni ještě neshýbl. "Možná, že ta šance už nepřijde," řekl pak MF DNES. Teď už ví, že přišla - a že se už opravdu nemusí opakovat.
