První skupina čtyřiašedesátičlenné jednotky odletěla z Čáslavi do Litvy v úterý. Další transport technického personálu je plánován ve čtvrtek. Piloti se čtyřmi letouny gripen by se pak měli přesunout do Pobaltí 30. srpna.
"Osm ostrých nad Pobaltím"Jak probíhala česká mise v roce 2009 |
Od září budou čeští letci právě ze základny v litevském Šiauliai střežit vzdušný prostor nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem v rámci alianční mise Baltic Air Policing. V ochraně trojlístku pobaltských republik se střídají státy NATO, protože Litva, Lotyšsko ani Estonsko vlastní stíhací letectvo nemají.
Češi převezmou nepřetržitou pohotovost od polských letců s letouny MiG-29. V lednu pak štafetu předají Dánům.
Ruské stroje na radaru
Historicky první takovou misi čeští stíhači absolvovali už v roce 2009. Tehdy zvládli celkem 330 misí, nalétali 400 hodin a osmkrát se jim nad hlavami rozezněly poplašné sirény k ostrému startu, kdy museli do vzduchu většinou kvůli ruským vojenským letounům.
Češi tak během pár týdnů vyrovnali statistiku všech ostrých startů, takzvaných A-scramble, za celé období od dubna roku 2004, kdy Aliance s leteckou ochranou Litvy, Lotyšska a Estonska začala.
Podle velitele čáslavské základny Petra Lančiho se letci i personál na misi připravovali dlouhodobě a maximálně byly využity bohaté zkušenosti z předchozího působení. "Jsme připraveni operační úkol splnit," uvedl Lanči, který bude českým letcům v misi velet.
Podle expertů lze očekávat, že i tentokrát budou mít Češi "plné ruce práce". Loni v listopadu například Pobaltí vystrašila formace ruských vojenských strojů. Radary tehdy zaznamenaly na nebi celkem čtyři ruské stroje. Jeden špionážní Il-20 letěl z území Ruska do ruské enklávy Kaliningradu. V obráceném směru se zase velmi blízko vzdušného prostoru Pobaltí zjevily dva transportní stroje An-26 a dopravní letoun Tu-134. Ten některé agentury mylně označily za bombardér. Ruské vzdušné síly však tyto letouny využívají pro výcvik posádek dálkových bombardérů.
Čtyřměsíční mise v Pobaltí bude navíc pro české letectvo znamenat dvojnásobné zatížení. Kromě zahraniční mise budou totiž další gripeny stále v pohotovostním stavu aliančního systému protivzdušné obrany NATINADS.
