Do té doby sice spojenci uznale pokyvovali, jak jsou čeští piloti i ve starých letounech MiG-21 dobří, na druhou stranu ale dobře věděli, že s těmi kusy historie, byť pečlivě udržovanými, zkrátka ani "kouzelníci z kotliny za horami" zázraky neumějí.
České nebe budou dál hlídat stíhačky. Ve hře je další pronájem gripenů |
Když pak na jaře 2005 na základnu v Čáslavi dorazily ze Švédska první gripeny, byl to svátek. Pilotům i politikům však velmi záhy sváteční atmosféra plná přehlídek zhořkla. Stroje, pronajaté za bezmála 20 miliard, byly pod drobnohledem celé veřejnosti a každou chvíli se v médiích objevovaly kritické hlasy i kvůli těm nejbanálnějším technickým problémům, jež se vyskytly.
Stejně jako u jakýchkoliv jiných stíhaček proslulých značek, které zrovna sjely z výrobního pásu. České letectvo zařazovalo nové modifikace letounů C a D do výzbroje jako první na světě.
Na čas otloukánek...
Gripen se nicméně stal na čas otloukánkem první velikosti. "Švédský šrot, zbytečná hračka, která se nad Českem ani neotočí nebo kriplen," takové získávaly letouny přezdívky.
Za pár měsíců, po prvních ostrých startech k němým dopravním letounům mířícím ku Praze, ale nejhlasitější kritici oněměli. Piloti si broukali a velmi rychle dostali chování strojů do krve. Navíc letouny po počátečních "porodních bolestech" prokázaly spolehlivost a švédská strana zase předvedla, že servis umí.
Argumenty odpůrců, jako například kompatibilita v rámci NATO, se ukázaly jako liché. Důkazem může být fakt, že gripeny celou dobu bezproblémově střeží vzdušný prostor nejen Česka ale i v rámci aliančního systému včasné výstrahy NATINADS. Ostruhy si pak letci na gripenech vylétali v historicky první zahraniční misi v Pobaltí, kdy po čtyři měsíce v rámci operace NATO chránili vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska.
Gripeny v českých službách26. března 1997 - Vláda rozhodla místo ruských migů přezbrojit. O dodávky se ucházely americké firmy McDonnell Douglas-Boeing (letouny F/A-18) a Lockheed Martin (F-16), britsko-švédské konsorcium British Aerospace-Saab (Jas-39 Gripen) a francouzská Dassault Aviation (Mirage 2000). 10. ledna 2001 - Ministerstvo obrany vyhlásilo výběrové řízení. Postupně odstoupily všechny firmy kromě BAE Systems-Saab. 10. prosince 2001 - Začínají jednání o dodávce stíhaček Jas-39 Gripen. 22. dubna 2002 - Vláda Miloše Zemana jednomyslně schválila smlouvy o nákupu 24 stíhaček Jas-39 Gripen. 9. května 2002 - Poslanecká sněmovna schválila nákupu gripenů. Senát návrh zamítl a sněmovna veto už nepřehlasovala. 10. září 2002 - Vláda začíná jednat o jiném řešení, například o pronájmu či koupi starších strojů. 9. dubna 2004 - Schválen desetiletý pronájem 14 stíhaček Jas-39 Gripen. 26. dubna 2005 - V Čáslavi letectvo převzalo prvních šest nových stíhaček Jas-39 Gripen. 20. února 2007 - Švédská televize odvysílala pořad o korupci, jež údajně provázela jednání konsorcia BAE-Saab o prodeji a následně o pronájmu letounů Gripen české armádě. Vyšetřování kauzy bylo v Česku (ale například i ve Švédsku či ve Švýcarsku) několikrát znovu otevřeno. Podezření z korupce se však dosud neprokázalo. 1. února 2012 - Vláda rozhodla o zachování nadzvukového letectva po roce 2015 a pověřila ministra obrany Alexandra Vondru, aby vyjednával se Švédskem o možném prodloužení pronájmu. |
Tam absolvovali 330 misí, nalétali 400 hodin a celkem osmkrát se jim nad hlavami rozezněly poplašné sirény k ostrému startu, kdy museli do vzduchu většinou kvůli ruským vojenským letounům. Gripen se tam naprosto osvědčil, není totiž například tak náročný na počet pozemního personálu. Na velitelství NATO pak doslova kroutili hlavami, jak české letectvo zvládlo takovou misi s tak malým počtem lidí a tudíž levně, když jiní spojenci měli v Pobaltí dvojnásobně až trojnásobně velké kontingenty. A další podobnou misi by si měli čeští letci vystřihnout letos na podzim.
... a osvědčený polokrevník
Jako liché se ukázaly také obavy, že bude letoun bezzubý. Zpočátku byl vyzbrojen pouze palubním kanónem a ve skladech měli letečtí zbrojíři jen rakety krátkého dosahu Sidewinder.
To se ale změnilo v roce 2008, kdy jsou české gripeny vyzbrojeny střelami středního dosahu AMRAAM, tedy výkonným zbraňovým systémem, jaký česká armáda do té doby nikdy neměla.
Navíc v roce 2010 českou 211. letku s gripeny po dlouhých letech oťukávání přijali spojenci jako plnohodnotné členy mezi takzvané tygří letky, které platí ve státech NATO za elitu. Čeští piloti ještě k tomu přidali prvenství na prestižním cvičení tygrů a stali se nejlepšími z nejlepších. Gripen tehdy dospěl a stal se plnohodnotným bojovým strojem. I když jen polokrevníkem.
Polokrevníkem, s nímž sice "kouzelníci z kotliny za horami" umí divy, od kterého ale nikdo nemůže čekat, že bude shazovat laserem naváděné pumy na pozice Kaddáfího jednotek v Libyi. Od samotného počátku jsou totiž primárně určeny k ochraně vzdušného prostoru nad Českem. S takovým vědomím byly pořízeny, takové bylo zadání. Tomu odpovídá i počet pronajatých letounů.
Jistěže, Švédsko loni na jaře ukázalo, že gripeny mise nad Libyí zvládnou. Ty v českých službách by ale potřebovaly pochopitelně dovybavit třeba přístroji pro šifrovanou komunikaci a piloti se naučit tankovat za letu. To je ale jen otázkou vůle politiků ukázat, jaké ambice Česká republika má a jak hluboko je ochotna sáhnout do kapes daňových poplatníků. Na mise podobné Libyi jsou tu skuteční plnokrevníci třeba v podobě eurofighterů.
Nyní, když se znovu rozbíhá debata o tom, na čem budou čeští tygři létat po roce 2015, kdy současný pronájem skončí, je nutné poznamenat zajímavou věc. Gripeny v současnosti používá kromě domácího Švédska a nás také Maďarsko, Jihoafrická republika, Thajsko a nedávno o nákupu 22 těchto strojů rozhodli také Švýcaři. A ti si pravděpodobně "mohou dovolit i trošku dražší a silnější éra".
Dokážu si představit, jak nad naším městem nedaleko vojenského újezdu Libavá prosviští třeba dvojice amerických F-15 či F-16 v českých barvách. Ať už za pár let budu čeští strážci brázdit nebe v čemkoliv, co se dostane za hranici zvuku, gripeny byly prostě první. První po dlouhých desetiletích strojů s nápisy CCCP.
