Maketu u Mánesova mostu na Vltavě měřila přes 30 metrů. Na místě bylo přes 20 aktivistů a aktivistek z Česka, Německa a Nizozemska. Akcí organizace Greenpeace vyzvala politiky, kteří se účastní Pražského summitu, k urychlenému rozvoji obnovitelných zdrojů a energetických úspor.
 |
„Dnešním protestem vysíláme jasný vzkaz politikům, že nemohou dál prohlubovat vztahy s fosilním průmyslem a ignorovat investice do energetických úspor a obnovitelných zdrojů energie,“ uvedla k protestu Miriam Macurová, koordinátorka energetické kampaně Greenpeace Česko.
Podle Macurové má energetická a klimatická krize společnou příčinu a je ji právě závislost na fosilních palivech. Greenpeace proto vidí ruskou agresi jako příležitost pro státy rychleji snižovat emise a řešit klimatickou změnu, zároveň i zajistit energetickou bezpečnost Evropy.
Maketa plynovodu aktivistů Greenpeace byla vidět i z Kramářovy vily, kde premiér Petr Fiala uvítal předsedkyni vlády Spojeného království Velké Británie a Severního Irska Liz Trussovou.
„Letošní zima bude drsná, ale ta příští může být ještě horší, pokud evropské vlády zůstanou závislé na dodávkách plynu a ropy. Zastropování cen plynu může přinést dočasnou úlevu a snížit účty za energie, ale nijak nevyřeší naši závislost na plynu, ani dlouhodobý problém energetické chudoby,“ dodává Thomas Geilin, koordinátor energetické kampaně Greenpeace EU.
Právě o řešeních energetické krize i o klimatických politikách budou ve čtvrtek a v pátek jednat politici v Praze. Na Pražský summit přijedou zástupci z 27 členských zemí EU a dalších 17 států včetně Británie, Ukrajiny nebo Turecka.
Greenpeace a další ekologické organizace chtějí dotlačit státy EU, aby přijaly ambicióznější cíle. Do roku 2030 by podle nich měla Evropská unie vyrábět polovinu energie z obnovitelných zdrojů a uspořit pětinu nyní spotřebovávané energie. Dále požadují stoprocentní zdanění nadměrných zisků energetických firem.
Summit v Praze spojil 44 zemí Evropy, řešila se energetika i Ukrajina |
Kromě akce Greenpeace v centru Prahy v době konání summitu proběhl i další protest. Před budovou ministerstva zahraničí na Loretánském náměstí se demonstrovalo proti agresi Ázerbájdžánu na území Arménské republiky. Na místo přišlo asi 70 lidí, někteří i s českými či arménskými vlajkami a transparenty. „Turecko a Ázerbájdžán jsou agresoři,“ hlásal jeden z nápisů.
Demonstrace proti agresi Ázerbájdžánu na území Arménské republiky před budovou ministerstva zahraničních věcí v Praze (6. října 2022)
Protestující vyzvali českou vládu, aby odsoudila agresi Ázerbájdžánu proti Arménii, uvalila na Ázerbájdžán sankce a nevyjednávala s ním o dodávkách plynu.
Země se z rozpoutání konfliktu, který byl obnoven letos v září, viní navzájem. V bojích zemřelo podle posledních informací už 300 lidí. Arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev se v Česku rovněž účastní summitu v Praze. Na něm se s oběma setkal i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Turecko stojí v konfliktu na straně Ázerbájdžánu, proto ho i demonstranti na transparentech častovali jako viníka agrese.
