Na pražské Bertramce stále lidé uctívají památku zesnulého zpěváku Karla Gotta....

Na pražské Bertramce stále lidé uctívají památku zesnulého zpěváku Karla Gotta. (11. října 2019) | foto:  Michal Šula, MAFRA

Presleyho sídlo či Gottova vila. Po smrti slavných vznikají poutní místa

  • 8
Pražská vila Karla Gotta na Bertramce je obklopena svíčkami. Lidé vytvářejí na ulicích pomníčky s fotkou zpěváka a kladou k nim květiny. Gott by se tak brzy mohl zařadit po bok slavných zpěváků, kteří inspirovali vznik poutního místa. Takovým místem se stal například pařížský hrob Jim Morrisona nebo venkovské sídlo Elvise Presleyho v Memphisu.

Ani několik dní od zpěvákovy smrti neustával na Bertramce proud truchlících, kteří k zpěvákově vile pokládali svíčku, květiny, fotografie či upomínkové předměty. Zájem lidí byl tak velký, že lidé zapalovali svíčky i před vraty Gottových sousedů.

Neobvyklá míra úcty, kterou Češi vykazují vůči zesnulému zpěvákovi, v něčem připomíná náboženské projevy. „Z domu Karla Gotta se stalo poutní místo národa,“ popsal dění na Bertramce server Echo24.

Ze světa jsou známy případy slavných zpěváků, kteří po své smrti stali centrem kultu. V Gracelandu v Memphisu, venkovském sídle Elvise Presleyho, fanoušci každoročně pořádají Svíčkovou vigilii, během níž v noci pomalu kráčejí kolem zahradního hrobu legendárního zpěváka se zapálenými svíčkami. Někteří čekají i více než 24 hodin, aby se mohli ceremonie zúčastnit. V křesťanské liturgii se věřící zúčastňují vigilií před významnými svátky nebo událostmi.

Svíčková vigilie je vyvrcholením Elvisova týdne (8. až 16. srpna), kdy se v Gracelandu shromáždí stovky až tisíce Presleyových příznivců, aby oslavili výročí zpěvákovi smrti a vzpomínali na jeho život. Během dvacátého výročí výročí Elvisovi smrti (16. srpna 1977) Graceland navštívilo více než 70 000 fanoušků, o osm rok později, v roce 2005, to bylo více než 10 000 lidí.

Dary od fanoušků u hrobu Elvise Presleyho v Gracelandu - Memphis (15. srpna 2007)

Chování fanoušků během Elvisova týdne připomíná jednání poutníků na náboženských místech. Fanoušci zanechávají dary a vzpomínkové předměty, které se podobají votivním darům, které poutníci přinášejí světcům. Fanoušci i poutníci prostřednictvím darů vyjadřují svůj vroucí vztah k uctívané ikoně. Na některých dárcích jsou výzvy k Presleymu, aby se přimluvil za mrtvé v nebi.

Presley není jediným známým zpěvákem, který se stal centrem poutnického kultu. Pařížský hrob Jim Morrisona, frontmana slavné hudební skupiny The Doors, každoročně navštěvují rockoví fanoušci, pro které představuje životní vzor. Mnozí z nich se pokoušeli imitovat Morrisonovu divokou a svobodomyslnou povahu tím, že na hřbitově pili alkohol, brali drogy či prováděli veřejné sexuální akty. Toto chování postupně utichlo po zákroku veřejných autorit.

Pro Morrisonovi fanoušky se jedná o svého druhu světce, který jim umožňuje, aby se vypořádali s těžkými životními událostmi. Etnolog Peter Jan Margry na základě svého terénního průzkumu poukazuje, že někteří jej prosí o muzikální inspiraci, jiní jej žádají o ochranu před drogovou závislostí.

Jim Morrison (repro z knihy Jim Morrison)

„Morrison je pro něj Bůh,“ citoval server France24 manželku jednoho z fanoušků, který navštívil zpěvákův hrob při 40. výročí jeho úmrtí (3. července 1971). „Doufá, že půjde do pekla, když umře. Tím způsobem si může s Jimem připít,“ uvedla žena s tím, že v jejich ložnici nejsou obrázky dětí, pouze „Jima“.

Mnozí fanoušci odmítají, že by jejich úcta měla náboženský podtext. „Jsou to jen média, která jsou posedlá tím, aby z Elvise udělala náboženství, od normálních fanoušků neslyšíte, že by o tom diskutovali,“ cituje jednoho fanouška profesorka amerických studií Erika Dossová.

Podle odborníků na náboženství člověk ze své podstaty hledá smysl života. Náboženství mu jej poskytuje. Tím, jak se postupnou sekularizací vliv náboženství snižoval, musel si člověk najít tento smysl jinde. Sekulární poutě, jako jsou ty k hrobům slavných zpěváků, mu jej mají poskytovat.

Podle socioložky Grace Davieové lze i v sekulární Evropě rozeznat přetrvávající zbytky sociální funkce náboženství jakožto instituce, která umožňuje společnosti, aby se vypořádala s životními milníky. Podle Davieové lze v sekulární Evropě hovořit o „zástupném náboženství“ (vicarious religion), kdy aktivní minorita provádí jistý typ úkonů, kterým majorita alespoň implicitně rozumí a ztotožňuje se s nimi.

Gottův hrob jako poutní místo?

Sekulární společnost od jindy odmítaných církví především požaduje, aby se angažovaly v pohřebních rituálech. Sobotní zádušní mše za Gotta, který svůj vztah k náboženství na veřejnosti výrazně neprojevoval, ve Svatovítské katedrále lze chápat touto optikou jako službu církve veřejnosti.

Není zatím jisté, kde bude Gott pohřben. On sám údajně vyslovil přání být na hřbitově v Újezdu u Svatého Kříže na Rokycansku, kde jsou pochovaní jeho rodiče. Rodina má podle dostupných informací uvažovat i o Bertramce či Vyšehradu. 

Podle rodinného přítele Gottových, který si přál zůstat v anonymitě, zpěvák v Újezdu pochován nebude. „Nechtějí dělat z jeho hrobu poutní místo,“ řekl redakci iDNES.cz.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video