Vyzkoušet si to může každý. Do vyhledávače stačí zadat adresu mapového portálu společnosti Google a zvolit libovolnou národní doménu. Dobře je to vidět na příkladu Krymu. Poloostrov na jižním cípu Ukrajiny v roce 2014 anektovalo Rusko, což se projevilo i v mapových podkladech.
Při vyhledání přes ruskou verzi Google map se zobrazí pevná hranice mezi Krymem a Ukrajinou, která dává jasně najevo, že je území ruské. V české verzi je však hranice naznačena čárkovaně jako sporné území (porovnání obou map najdete níže).
Krym po vyhledání na české mutaci Google map
Krym po vyhledání na ruské mutaci Google map
Podobná je také situace u sporných oblastí v Asii. Aksai Čin se nachází mezi Tibetem a Kašmírem. Na řídce osídlené území si činí nároky Indie, která ho považuje za součást Kašmíru, i Čína. Ta argumentuje tím, že Aksai Čin patří pod Tibetskou náhorní plošinu, tedy součást Čínské lidové republiky. Spory o území v minulosti několikrát vyústily v přestřelky a v roce 1962 v pohraniční válku.
Aksai Čin při vyhledání v čínské mutaci Google map.
Aksai Čin při vyhledání v indické mutaci Google map.
Neutuchající spory zmítají také Kašmírem. Území Kašmíru je rozděleno mezi sousední jaderné velmoci Indii a Pákistán, které o ně od získání nezávislosti na Británii v roce 1947 svedly tři války. Indická část Kašmíru je v převážně hinduistické Indii jediným územím, kde vyznavači islámu tvoří většinu.
Mezi oběma rivaly platí od roku 2003 příměří, ale obě země ho často porušují. Na počátku loňského roku tisíce vesničanů kvůli přeshraničním přestřelkám utekly ze svých domovů v indické části Kašmíru. Konflikt se projevuje také v mapách. Při vyhledání z Indie toto území jasně patří této druhé nejlidnatější zemi světa.
Stačí se však přepnout například do české podoby mapových podkladů a hranice jsou rázem pouze lehce naznačené (na webových stránkách opennews.kzhu.io najdete další porovnání mapových podkladů). Podle serveru Quartz lze podobných území v mapách Google najít nejméně 32.
Kašmír při vyhledání v české mutaci Google map.
Kašmír při vyhledání v indické mutaci Google map.
Palestinská kontroverze
Google se tak podle všeho snaží respektovat vidění světa v daných zemích. Ed Parsons z Google k tomu před časem uvedl. „Stává se to jen zřídka. Je to způsobeno tím, že některé státy mají striktní zákony, které od poskytovatelů operujících v dané zemi vyžadují zobrazování map určitým způsobem,“ vysvětlil. Podle Parsonse za rozdílným zobrazování map není nic velkého ani šokujícího.
„Pokud jsou o území nějaké spory, zobrazíme ho tak. Snažíme se nepřiklánět na žádnou stranu sporu. V mnoha koutech světa lidé žijí celkem šťastně i s vědomím sporných hranic, jinde to může být větší problém. Pravdou je, že mapy vždy reprezentovaly vidění světa v konkrétních regionech. My s tímto pohledem musíme držet krok,“ dodal.
Google "uznal" Palestinu. Kazíte tím mírová jednání, stěžoval si Izrael |
Zatím poslední kontroverzi vzbudil Google údajným odstraněním Palestiny ze svých map. Reakce firmy byla překvapivá. Mluvčí Elizabeth Davidoffová pro server New York Times uvedla, že Palestina na mapě ve skutečnosti nikdy nebyla. Z mapy však podle ní kvůli technické chybě krátkodobě zmizelo označení pro Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu. Společnost chybu během několika dní opravila. Území pak od Izraele oddělila tečkovanou čarou, která označuje mezinárodně neuznané hranice.
Poslední „palestinská kontroverze“ má daleko do sporů, které v minulosti vyvolaly hranice v Google mapách, připomíná The Independent. V roce 2010 například málem zažehly válku mezi Nikaraguou a Kostarikou (více o tehdejším sporu se dočtete zde). V roce 2008 v mapách Google kompletně chyběla Gruzie. Mnozí společnost obviňovali, že tak činí kvůli své neutrálnosti během konfliktu Ruska a Gruzie. Google to však odmítl a uvedl, že pro Gruzii pouze nemá mapové podklady, píše Business Insider.
