Lidovci matematice nevěří. Je to normální, mají blíž k zázrakům.
Komunisti odjakživa přikládají slovům magickou moc měnit skutečnost. Zdražení nazývali úpravou cen, okupaci se říkalo bratrská pomoc a dočasný pobyt byl navždy. V cestovním pasu, který nikam neplatil, bylo napsáno: platí do všech států světa.
Proč by zvětšení státního dluhu nenazývali plánované zmenšení dluhu nebo třeba vědecky racionalizace výdajových koeficientů?
Sociální demokrati jsou realisti. Mohou si to vyzkoušet doma s vlastními penězi. Po konzultaci s manželkou si metodu utrácet a nezadlužit se mohou zkusit na praktickém příkladě. Ať jí koupí za vypůjčené peníze kožich a pozorují pak, jestli jim dluhy stouply, nebo ne.
Manželky mohou poradit: když si koupí kožich, který stál před slevou třicet tisíc, za polovinu, ušetří patnáct tisíc. A těmi uspořenými patnácti tisíci kožich zaplatí.
Získají ho tedy zadarmo. Čím víc kožichů nakoupíte, tím víc ušetříte.
Pomocí této metody se dá sestavit pěkný nezadlužený rozpočet už dnes. Natož po vítězství ve volbách.
