Vědci ze Spolkové vysoké technické školy v Curychu zmapovali pomocí devatenácti proměnných vyjadřujících teplotu a srážky klima 520 světových metropolí. Poté vypracovali prognózu, jaké v těchto městech bude klima v polovině století.
Vycházeli přitom z optimistického předpokladu, že se v následujících letech podaří výrazně omezit emise oxidu uhličitého a průměrná globální teplota stoupne „jen“ o 1,4 stupně Celsia.
Analýza ukázala, že klima ve městech na severní polokouli bude takové, jako je dnes ve městech položených asi o tisíc kilometrů jižněji. Léto v Evropě bude v průměru o 3,5 stupně teplejší, zima dokonce o 4,7 stupně.
V Londýně tak bude jako v dnešním Madridu či Barceloně. Ve španělské metropoli pak bude jako v marockém Fezu, v Moskvě jako v Sofii a ve Stockholmu jako v Budapešti.
Jako v Tbilisi
V Praze by průměrná roční teplota měla stoupnout o 1,8 stupně, čímž si metropole Česka v analýze švýcarských vědců vysloužila srovnání s Tbilisi, hlavním městem Gruzie.
Maximální teploty v nejteplejším měsíci v roce by v Praze měly poskočit o 6,7 stupně Celsia. To by znamenalo, že v létě se rtuť teploměru vyšplhá k 45 stupňům. To ostatně předvídají i čeští meteorologové (více v článku Oteplování prudce zrychlilo. I v Česku může být brzy 45 stupňů Celsia).
Města položená blíže rovníku sice podle analýzy nečeká tak drastický nárůst teploty, zato se musí připravit na extrémní sucha či srážky. To je případ Singapuru, Jakarty, či Kuala Lumpur. 77 procent měst na Zemi zasáhne „zásadní změna“ klimatických podmínek a 22 procent se musí připravit na zcela nové podmínky, které zatím vědci nedokážou odhadnout.
Vědci pečlivou práci s daty přenesli do interaktivní mapy (najdete ji na konci článku nebo zde). Cílem je pomoci probudit veřejné mínění a pohnout politiky k činům. „Cílem naší studie je, aby si každý dokázal lépe uvědomit, co bude důsledkem klimatické změny,“ řekl agentuře AFP vedoucí vědeckého týmu Jean-Francois Bastin.
„Je to více než třicet let, co se většina nás shodla, že klimatické změna probíhá a je způsobena lidskou činností. Pořád ale toto vědomí nedokážeme proměnit v globální akci,“ dodal.
