Za globální oteplování může člověk, tvrdí vědci. Skeptikové nesouhlasí....

Za globální oteplování může člověk, tvrdí vědci. Skeptikové nesouhlasí. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Za oteplování může už téměř jistě člověk, tvrdí vědci. Skeptici nesouhlasí

  • 443
Klimatické změny způsobuje s pravděpodobností 95 procent člověk a hladina světových oceánů do konce století stoupne až o 82 centimetrů. S takovými závěry přijde chystaná zpráva komise OSN pro klimatické změny. Klimatologičtí skeptici však s prognózou klimatických alarmistů nesouhlasí.

Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) vypracoval už pátou obsáhlou zprávu o aktuálním stavu v oblasti klimatických změn. Přes tři tisíce stránek dlouhý dokument bude vydán ve třech částech během následujících 14 měsíců. Klíčové pasáže však s předstihem unikly na internet. Jedním z hlavních bodů dokumentu je zpřesnění odhadů vlivu člověka na klimatické změny.

Připravme se na horkou budoucnost. Nezvykle horší počasí zvyšuje násilí

Ten vědci a klimatologové zpřesňují od vůbec prvního vydání zprávy o stavu klimatu v roce 1990. V roce 1995 například početný tým vědců tvrdil, že lidstvo způsobuje klimatické změny s pravděpodobností okolo 50 procent, v roce 2001 již uváděli 66 procent o šest let později pak rovných 90 procent, píše server independent.co.uk.

Dále pak dokument uvádí, že tyto změny stojí za oteplováním a vzestupem hladiny oceánů, táním ledovců a stále častějším výskytem extrémních výkyvů počasí.

Přírodní katastrofy od začátku milénia

Za pátou verzí zprávy IPCC stojí 840 autorů z 38 zemí. Vydávání dokumentu po částech se odvíjí od jeho dělení na ucelené kapitoly. První část se zabývá mechanikou klimatických změn, druhá se zaměřuje na jejich dopady a třetí pak nabízí možnosti, jak co nejvíce zmírnit následky změn klimatu. Vydání první části je plánováno na září letošního roku.

Autoři nejnovější zprávy uvádějí, že na aktuálním dokumentu dopracovali každý detail. Chtěli tak zřejmě zamezit opakování negativních reakcí od "klimatologických skeptiků" z minulosti. Ti upozorňovali na mnoho nesrovnalostí a nepřesností v předchozí zprávě. Mediálně byla například nejvíce propírána pasáž o predikcích klimatologů, které tvrdily, že himalájský ledovec může roztát už do roku 2035. Ukázalo se však, že je to nesmysl.

Statistik v boji proti klimatologům

Climategate

Jako Climategate se označuje aféra, která začala v listopadu 2009 únikem tisíců emailů a dalších dokumentů, které pocházely z let 1996–2009 z počítačů Climate Research Unit (CRU) na University of East Anglia. Neznámý hacker data a e-maily klimatologů zveřejnil na internetu. Text emailů ukazuje, že vědci obcházeli zákon o právu na informace, což potvrdilo i vyšetřování britských úřadů. Emaily také daly nahlédnout do zákulisí, jak vznikal kontroverzní "hokejkový graf". Nejslavnější je tato věta: "Právě jsem použil Majkův trik z Nature, abych zamaskoval pokles teplot". Aféru prošetřilo několik komisí, které uznaly, že vědci měli být otevřenější a neměli veřejnosti odpírat data. Komise ale prohlásily, že důkazy o vážnějším pochybení klimatologů nenašly.

Zdroj: Wikipedia

Patrně nejslavnějším kritikem teorií o globálním oteplování a klimatických změnách je dánský statistik Bjørn Lomborg, autor několika světových bestsellerů, ve kterých na problematiku klimatu nahlíží zcela jinak. Důraz dává na technologický pokrok a teorie o devastujících následcích klimatických změn na lidstvo odmítá.

Ve svých pracích a přednáškách opakuje, že striktně neodmítá určitou odpovědnost lidstva za klimatické změny. Podle něj se však opomíjí odolnost a přizpůsobivost lidí novým podmínkám. "Lidé například tvrdí, že vzestup hladiny oceánů o desítky centimetrů bude obrovskou katastrofou. Já ale říkám, že v minulosti jsme už podobné věci dokázali zvládnout a nevidím důvod, proč by tomu tak nemohlo být i nyní," tvrdí v jedné ze svých přednášek a dodává, že mnohem větším problémem je znečištění vod a ovzduší.

Podle Lomborga je hysterie okolo globálního oteplování extrémně zveličována. Důvod je podle něj jediný - propagátoři globálního oteplování chtějí, aby ho lidé začali nějakým způsobem řešit. Na to je však navázán celý segment trhu, jehož cílem je jediné - zisk. Lomborg však s úsměvem dodává, že když je manipulace s daty zatlačena až za hranu uvěřitelnosti, ztratí lidé o danou problematiku zájem. Nenápadně tak naráží na velkou kauzu Climategate, při níž vědci prokazatelně manipulovali s daty tak, aby odpovídala jejich teoriím (více viz box).

Čeští státníci v roli skeptiků

Ne náhodou Lomborga před lety ve svém projevu citoval i tehdejší český prezident Václav Klaus, který patří k předním českým skeptikům v oblasti globálního oteplování. "Nevidím žádnou planetární hrozbu s výjimkou potenciálních důsledků lidských selhání - fanatismu, falešné pýchy, nedostatku skromnosti. Není to globální oteplování způsobené lidskou činností, co nás ohrožuje, problémem je doktrína globálního oteplování a její důsledky," uvedl v loňském roce při svém vystoupení na vědecké konferenci na Sicílii. Podobný postoj zaujal i při obdobných konferencích v Cambridge (celý projev z této konference si můžete přečíst zde), Sydney (text zde) a Chicaga (více čtěte zde).

IPCC

Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC, anglicky Intergovernmental Panel on Climate Change) je vědecký orgán, který byl založen v roce 1988 k vyhodnocování rizik změny klimatu dvěma organizacemi OSN - Světovou meteorologickou organizací (WMO) a Programem OSN pro životní prostředí (UNEP). V prosinci 2007 získal v Oslo za svou práci Nobelovu cenu míru spolu s bývalým americkým viceprezidentem Al Gorem.

V nastoleném trendu skeptického pohledu na globální oteplování bude podle všeho pokračovat i současný český prezident Miloš Zeman. Ten už několik let před svým nástupem do úřadu prohlašoval: "Pokládám teorii globálního oteplování za tvrzení, které je založeno na lidské pýše, tedy tvrzení, že lidstvo svojí emisí skleníkových plynů může způsobit dramatické kolísání teplot na Zemi."

Oběma českým státníků dal za pravdu i meteorolog ČHMÚ Radim Tolasz. "Zatím je změna klimatu prezentována jako neštěstí pro současnost i budoucnost lidstva a je proti ní prosazován nějaký imaginární boj namísto toho, abychom se zamýšleli, co si můžeme dovolit a co ne," myslí si (více o postoji českých politiků ke globálnímu oteplování čtěte zde).

Se zářijovým vydáním nejnovější zprávy o současném stavu klimatu tak zřejmě přijde další kolo boje dvou znepřátelených táborů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video