Čtyřicetiletý John, nejstarší z prvních sedmi kandidátů amerického kosmického programu odstartoval v malé kabině kosmické lodi Friendship 7 po dvouměsíčních odkladech. Za čtyři hodiny a 56 minut uskutečnil tři oblety planety. Během letu přitom musel přejít na ruční ovládání.
Obavy, že se oddělil ochranný tepelný štít lodi, se nepotvrdil a Glenn nakonec bezpečně přistál v Atlantiku u Bahamských ostrovů. Jeho let pomohl Spojeným státům překonat obavy ze zaostávání v dobývání vesmíru.
Situace v roce 1962 totiž nebyla ve vesmírném zápolení se SSSR pro Američany nijak růžová. Historické prvenství v letu prvního člověka do vesmíru totiž získal 12. dubna 1961 Jurij Gagarin. Prvním Američanem v kosmu se o pár dní později, 5. května, stal Alan Shepard, letěl však pouze po balistické dráze.
Astronaut se do kosmu vrátil
Glennovo jméno je zapsáno i pod dalším milníkem v kosmu. V roce 1998 si splnil životní sen a podíval se do vesmíru ještě jednou, v rekordních 77 letech. A stejně jako v únoru 1962 vytrhl Národnímu úřadu pro letectví a vesmír NASA trn z paty.
Svou médii vysoce sledovanou misí totiž obnovil již upadající zájem americké veřejnosti o kosmické lety.
O návratu na oběžnou dráhu snil 30 let
John Glenn uvažoval o návratu do vesmíru téměř třicet let. Jeho konečné rozhodnutí vyvolalo před čtyřmi roky vlnu nadšení, ale i odpor některých odborníků. Těm se nelíbil Glennův pokročilý věk a měli pochybnosti i o vědeckém přínosu mise.
Glenn se totiž Národnímu úřadu pro letectví a vesmír NASA nabídl s tím, že by byl vhodnou osobou pro sledování stavu beztíže na staré lidi. Po téměř sedmi měsících
úřad souhlasil. Glenn nakonec ze zdravotních důvodů absolvoval jen část
experimentů.
Odborníci na jeho organismu porovnávali podobnosti mezi vlivem stárnutí a pobytu ve vesmíru na organismus člověka v pokročilém věku. Sledoval se úbytek kostní a svalové hmoty, menší odolnost vůči infekcím a spánkové poruchy. Glenn poskytl za
pobytu ve vesmíru deset vzorků krve a 16 vzorků moči.
Glennova devítidenní mise v raketoplánu Discovery na přelomu října a listopadu 1998 ale vyvolala kromě nadšených i některé nesouhlasné reakce.
Paradoxně i proto, že astronaut byl na svůj vysoký věk ve skvělé fyzické formě, takže podle kritiků nebyl správnou osobou, která by byla vhodným měřítkem pro platné srovnání účinků stárnutí na pozemšťany a na astronauty ve stavu beztíže.
Glenn ale dal najevo, že zásadní výhoda je na jeho straně, protože NASA ho z lékařského hlediska sledoval po 42 let, tedy od doby, kdy vstoupil mezi astronauty.
Glenn začínal u námořního letectva
Pro létání se tento syn vlakového průvodčího, narozený 18. července 1921, nadchl již v dětství. Oklikami se Glenn dostal k námořnímu letectvu a za druhé světové války se stal několikanásobně vyznamenaným bojovým pilotem v Pacifiku. Zúčastnil se i operací během korejské války. Do novinových titulků se poprvé dostal v roce 1957, kdy za tři hodiny a 23 minut doletěl s tryskovým nadzvukovým letounem z Los Angeles do New Yorku.
Z aktivní služby u námořnictva a z programu vesmírných letů odešel Glenn v roce 1965, kdy měl hodnost plukovníka, do hospodářské sféry, kde devět let působil jako prezident firmy Royal Crown Cola International.
Zlákala ho politika
Vedle manažerské kariéry si postupně začal budovat i kariéru politickou. Do Senátu kandidoval poprvé v roce 1970, neuspěl však ani v primárních volbách. Jako senátor za rodný stát Ohio vstoupil do Washingtonu až o čtyři roky později. Zůstal tam až do roku 1998.
Jeho tématy byla energetická, vojenská a zahraniční politika. Vesmírný úspěch mu však v politice více než senátorské křeslo nepřinesl. V roce 1976 se nevýrazným projevem na nominačním sjezdu Demokratické strany v New Yorku připravil o šanci postavit se po bok Jimmyho Cartera jako kandidát na funkci viceprezidenta. V roce 1984 ztroskotal při pokusu stát se kandidátem demokratů na prezidentský úřad.
 John Glenn, první americký astronaut a zároveň i nejstarší člověk, který se na Zemi podíval z vesmírné lodi, se 18. července 2001 dožil 80 let, 16. července 2001 |
