Šestapadesátiletý právník Conte, který není členem žádné politické strany a v čele vlády stojí od června 2018, rezignoval kvůli tomu, že z jeho vlády v polovině ledna odešla menší koaliční strana Živá Itálie (Italia Viva). Ostatní strany vládní koalice ho podporují, aby se stal znovu premiérem.
Conte po odchodu strany sice minulý týden získal důvěru v obou komorách parlamentu, v Senátu však jen díky tomu, že se hlasování zdrželi zákonodárci Živé Itálie. Pro další fungování jeho vlády tak neměl dostatečnou oporu v parlamentu.
Demisi nyní podal v naději, že se mu podaří vyjednat jinou koalici a prezident ho znovu pověří sestavením vlády. Tu pak budou muset opět schválit obě komory, které jsou v italském ústavním systému rovnocenné.
Contemu v pondělí vyjádřily důvěru obě největší vládní strany - Demokratická strana a Hnutí pěti hvězd. Ty doufají, že se během vládní krize podaří Contemu rozšířit svou podporu v Senátu na absolutní většinu, napsala agentura ANSA.
Pravicová opozice naopak žádá vypsání předčasných voleb. Jedinou výjimku tvoří bývalý premiér Silvio Berlusconi, který je vůdcem parlamentní strany Forza Italia. Berlusconi v pondělí prohlásil, že řešením stávající krize může být také vláda národního sjednocení s jiným premiérem, než je Conte.
Konzultace o možné nové vládní koalici nezačnou dříve než ve středu odpoledne, míní místní média. Důvodem je i to, že ve středu dopoledne má prezident Mattarella v plánu pietní akce u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu.
Pokud by se Contemu nepodařilo získat dostatečnou podporu v parlamentu, může prezident pověřit někoho sestavením úřednické vlády. Některá média spekulují, že by takovou vládu mohl vést ekonom Mario Draghi (73), který v letech 2011 až 2019 vedl Evropskou centrální banku. Poslední možností jsou nové parlamentní volby.
Současnou politickou krizi v Itálii, která měla od konce druhé světové války na sedm desítek vlád, spustil Matteo Renzi, premiér z let 2014 až 2016. Ten začal kritizovat kabinet už krátce po jeho vzniku v září 2019, když vystoupil z koaliční Demokratické strany (PD) a založil si vlastní stranu. Tou je právě Živá Itálie.
V posledních týdnech se rozkol vyhrotil zejména kvůli vládnímu plánu obnovy ekonomiky, který souvisí s rozdělením asi 209 miliard eur z evropského koronavirového fondu obnovy. Renzi kritizoval premiéra také za málo kolegiální styl vládnutí.
Poslední parlamentní volby se v Itálii konaly v roce 2018, další by měly být nejpozději v květnu 2023. Pád vlády zažila země od předchozích voleb už i v létě 2019, kdy vládní koalici opustila krajně pravicová strana Liga tehdejšího ministra vnitra Mattea Salviniho.
Na koalici se pak dohodlo vládní Hnutí pěti hvězd (M5S) a opoziční PD, do té doby rivalové. K dohodě přispěla obava z výhry krajní pravice v předčasných volbách. Salvinimu tehdy rostly preference, což byl také důvod jeho odchodu z koalice.
