Reálné šance strany Bratři Itálie, která je v koalici spolu s Berlusconiho partají Forza Italia (Vzhůru, Itálie) a Ligou severu Mattea Salviniho, nejsou podle odhadů příliš vysoké. V parlamentních volbách počátkem března by jí podle průzkumů dalo hlas kolem šesti procent lidí.
Meloniová na to však nedbá. Jedenačtyřicetiletá politička polepila zemi svými plakáty a podle britského Guardianu je čím dál úspěšnější zejména tam, kam Liga severu nedosáhne - na chudém jihu i v regionech ve střední Itálii.
Její ambice stát se jako první žena v historii země premiérkou navíc není tak nereálná, jak se na první pohled může zdát. Skandály ověnčený matador Berlusconi kvůli pravomocnému odsouzení za daňové podvody má až do roku 2019 zákaz působit ve veřejné funkci.
Pokud tedy jeho středopravá koalice vyhraje (odhady hovoří o zhruba čtyřicetiprocentním zisku), bude muset najít nového kandidáta. A populární blondýna jím může být.
Vede sice krajně pravicovou stranu s kořeny v neofašistickém Italském sociálním hnutí, které kdysi založili příznivci Benita Mussoliniho, její rétorika je však uhlazenější, než bývá v těchto vodách zvykem. Tedy většinou.
Krach Itálie v kvalifikaci na fotbalový šampionát například podle Meloniové způsobil fakt, že bylo v národním týmu „až příliš cizinců“. A k útoku na cizince tmavé pleti v Maceratě prohlásila, že „se nekontrolovaná imigrace musí regulovat“. A muže původem z Nigérie, který je podezřelý z nedávné vraždy osmnáctileté Římanky Pamely Mastropietrové, nazvala „nigerijským bastardem“.
Matka nemůže být primátorkou, zpražil kolegyni Berlusconi
Tvrdá odpůrkyně migrantů a cizinců všeobecně by v každé školní třídě omezila počet dětí z ciziny, imámové v mešitách by pak podle ní měli své bohoslužby vést povinně v italštině.
A dohoda s Libyí o podpoře tamní pobřežní stráže byl prý její nápad, který od ní „opsala“ nynější vláda. Co naopak podle ní politici neudělali, bylo jasné odmítnutí politiky tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana při jeho návštěvě Itálie počátkem února. Tak mu to Meloniová řekla alespoň na Twitteru: „Ne Turecku v Evropě, ne islamizaci Evropy.“
Rodačka z předměstí Říma také odmítá udělování italského občanství dětem přistěhovalců, globalizaci i „bruselský diktát“ a nefandí ani užívání eura. Společná evropská měna se totiž podle ní může kdykoliv zhroutit. „Itálie by měla mít plán B,“ říká Meloniová.
Své motto si přitom s drobnou obměnou vypůjčila od amerického prezidenta Donalda Trumpa - Italians first (Italové první). Voliče totiž neláká jen na obvyklou kritiku současného dění v Evropě. Jejím velkým tématem je ochrana tradiční rodiny, podpora porodnosti a zájem o každodenní strasti občanů. Neschvaluje sňatky homosexuálů, kterým by nepovolila ani adopci dítěte svého protějšku.
Italští neofašisté jsou na vzestupu. Vinou dezinformací i uprchlické krize |
Jediná žena ve vedení Berlusconiho koalice prosazuje také podporu pracujících matek. „Až příliš mnoho žen si musí vybrat, jestli z nich bude matka, nebo jestli budou mít práci,“ řekla pro agenturu Reuters. Sama má přitom podobně trpkou zkušenost.
Když předloni ve vysokém stupni těhotenství kandidovala na post římské primátorky, Berlusconi prohlásil, že mateřství nejde s tak těžkou pozicí dohromady. Meloniová tehdy nakonec skončila třetí.
Jsme tady jediní patrioti, míní politička
Berlusconiho urážka je však, zdá se, zapomenuta a společně nyní pracují na tom, aby měly pracující matky v Itálii lepší podmínky. „Pokud se taková diskriminace stala někomu jako já, někomu, kdo má příležitosti a umí si svůj život zorganizovat i poté, co se stane matkou, představte si, co se může stát dívce se smlouvou na dobu určitou v nějakém call centru,“ podotýká politička.
Mnozí jí však její prorodinnou politiku i vzhledem k odmítání adopcí dětí homosexuály příliš nevěří. A skeptiky nezlomila ani scéna v televizním pořadu Mattino Cinque z minulého týdne. V tom se Meloniová dojala, když se jí moderátor zeptal, co by chtěla, aby si o ní myslela její dcera. Na otázku, zda by si jednou mohla říct „moje matka je patriotka, ale moc jsem ji nevídala“, politička odpověděla „jistě“ a těžko skrývala slzy.
Samotný spor s Berlusconim kolem kandidatury v Římě ovšem byl jen napjatou epizodou v jejich vzájemném vztahu. Znají se totiž už dlouhá léta. Meloniová se v politice začala prosazovat v době Berlusconiho panování a před deseti lety v jeho kabinetu získala post ministryně mládeže. Do italské historie se tehdy zapsala jako vůbec nejmladší člen vlády, bylo jí jedenatřicet.
V současné koalici jsou vztahy mezi ní, Berlusconim a Salvinim podle slov Meloniové „jednou dole, jednou nahoře“. Spory obou mužů uklidňuje s tím, že se chovají dětinsky, a všichni se prý společně se snaží, aby pro blaho občanů pohřbili vzájemné neshody.
„Jsme jediní, kdo je schopný dát Itálii vládu patriotů, která se stará o zájmy Italů,“ míní nová hvězda tamní politické scény. Zda se i přes zatím malou šanci stane také první premiérkou, se uvidí po volbách.
