Seismologové upozornili na nebezpečí erupce poté, co zaznamenali sérii asi padesáti menších zemětřesení v okolí sopky, píše deník The Daily Telegraph.
Podle profesora geofyziky z islandské univerzity Palla Einarssona vykazuje okolí Bárdarbungy zvýšenou aktivitu, což je podle něj "důvodem ke starostem".
Je však možné, že by mohlo jít o pozdní dozvuky erupce nedaleké sopky Gjalp z roku 1996, ale právě tak může jít o první signály zcela nového vulkanického výbuchu, uvedl Einarsson. V regionu se totiž kříží několik vulkanických systémů, takže je možných několik verzí vysvětlení.
Na upřesnění chybí přístroje
Míru nebezpečí je ale podle něj složité určit, protože v oblasti je jen málo měřicích zařízení. Každopádně jsou prý otřesy ve vzdálené severovýchodní části vulkánů nejsilnější za poslední dobu, a proto není pochyb, že se láva dere ven.
"Je to nejaktivnější část země. Není pochyb o tom, že láva pomalu stoupá vzhůru a seismická aktivita v posledních dnech je toho jasným důkazem," citoval ho britský list.
"Potřebovali bychom lepší přístroje, protože nyní nemůžeme určit hloubku otřesů. Je to totiž uprostřed krajiny, která je z velké části pokrytá ledovcem Vatnajökull," dodal.
Podle serveru Visir.is počítá řada expertů s výbuchem sopky pod ledovcem Vatnajökull ještě během letošního roku. Na druhé straně takovou možnost signalizovali geologové už loni v listopadu, kdy byly zaznamenány nápadné otřesy země a zesílený výron roztavené vody zpod ledového příkrovu. Již tehdy označil Einarsson pravděpodobnost erupce za "velmi vysokou".
Bárdarbunga naposledy vybuchla v roce 1910, i když seismologové mluví o poslední opravdu velké erupci v souvislosti s výbuchem v roce 1477. Tehdy vulkán vyvrhl vůbec největší zaznamenaný objem lávy na světě za uplynulých deset tisíc let.
Erupce Bárdarbungy by zřejmě zcela zastínila výbuch její menší sestry Eyjafjallajökull, který loni na jaře zcela paralyzoval leteckou dopravu nad Evropou. Zrušeno bylo na 100 tisíc letů, miliony cestujících se dostaly do problémů a letečtí přepravci počítali mnohamilionové ztráty.
Hrozba sopečného popela spočívá především v ucpání leteckých trysek. Britští fyzikové ale varovali i před elektrickými výboji v oblaku sopečného popela.
5. května 2010 |