Čtyřiačtyřicetiletý Rus Perelman žije jako poustevník v prostém bytě v Petrohradě. "Mám vše, co chci," prohlásil prý v pondělí přes zavřené dveře, když mu přišli předat peněžitou výhru zástupci amerického matematického institutu Clay Mathematics Institute.
POINCARÉHO VĚTAHovoří o charakterizaci trojrozměrného povrchu čtyřrozměrné koule mezi třídimenzionálními varietami. Tvrdí, že každá uzavřená třírozměrná varieta, na které můžeme každou uzavřenou křivku převést na bod, je právě tímto povrchem čtyřrozměrné koule. |
Matematickou hádanku vyřešil ruský vědec Perelman z matematického ústavu v Petrohradě již v roce 2002. V roce 2006 byl za svůj výkon, který ani po čtyřech letech nedokázal nikdo zpochybnit, odměněn prestižní Fieldsovou medailí, matematickou obdobou Nobelovy ceny. Vědec však již tehdy cenu odmítl. (o předchozím odmítnutí ceny čtěte zde)
"Nezajímají mě peníze ani sláva. Nechci, aby mě vystavovali jako nějaké zvíře v zoo," uvedl tenkrát Perelman.
"Jednou jsem byla v jeho bytě a byl to šok. Má jen jeden stůl, stoličku a postel se špinavou matrací, kterou tam nechal předchozí nájemník, alkoholik, který mu ten byt prodal. ... Zkoušeli jsme se v našem domě zbavit švábů, ale schovávají se v jeho bytě," řekla jeho sousedka.
Francouzský matematik Henri Poincaré na konci 19. století položil základy odvětví zvaného topologie a v jednom ze svých článků formuloval i slavné tvrzení o charakterizaci trojrozměrných sfér, takzvanou Poincarého domněnku.
Möbiova páska má jen jednu hranu a jednu stranu. Takovýmito objekty se topologie, kterou Poincaré založil, zabývá.
Ta byla o sto let později zařazena mezi sedm nejdůležitějších matematických problémů současnosti a za její vyřešení byla vypsána odměna jednoho milionu dolarů.
