„Podle našeho názoru není změna genomů sama o sobě nepřijatelná,“ řekla deníku The Guardian Karen Yeungová, předsedkyně nuffieldské pracovní skupiny a profesorka práva, etiky a informatiky na birminghamské univerzitě. „Není důvod to z principu vyloučit,“ uvedla.
Nedávný pokrok v genetice umožnil vědcům přepsat informace obsažené v DNA žijících buněk, písmenko po písmenku. Nyní je možné upravit genetický kód ve spermiích, vajíčkách a embryích, což může vývoj dítěte dramaticky změnit a zmenšit riziko rozvinutí dědičných nemocí. V mnoha státech je však takový zásah zakázán.
Vědci zatím nevolají po příslušných změnách zákonů, které by genetické modifikace nenarozených dětí povolovaly. Místo toho nabádají výzkum, aby dále pracoval na bezpečnosti a účinnosti zákroku, jeho dopadu na společnost a rozvíjení debaty o možných důsledcích.
Strach z vydesignovaných dětí
Odpůrci genetických zásahů varují, že by zákrok mohl vést k vytvoření superlidí s nespravedlivou výhodou oproti ostatním. Aktivista David King z britské Výstražné skupiny lidské genetiky sdělil serveru Deutsche Welle, že studie podporuje takzvané „vydesignované děti“ a je „naprosto skandální“. „Na tvoření geneticky navržených dětí by měl existovat mezinárodní zákaz,“ řekl.
Znepokojení ohledně etiky genetických změn se dostalo do popředí po zjištění, že jedna z nejslibnějších technologií s názvem CRISPR/Cas9, by mohla být nebezpečnější, než se původně předpokládalo.
Studie usuzuje, že tato šest let stará technologie může narušit i zdravé geny, přestože by správně měla jen napravit ty vadné. Jiná studie z minulého měsíce zase došla k závěru, že zásah do DNA může zvýšit riziko rakoviny v některých buňkách.
Problematický z hlediska etiky by mohl být také fakt, že jakákoliv změna v DNA lidského embrya zasáhne všechny jeho buňky, včetně spermií či vajíček. Upravená genetická informace tedy poputuje do budoucích generací, což stále vzbuzuje spoustu otazníků.
