Lidé, z jejichž kapes se nakupovaly luxusní dary, pořizovala sportovní výbava pro důstojníky i jejich partnerky a pořádaly se večírky, by si to přinejmenším zasluhovali.
Žádné omluvy se však od generála asi nedočkají. Místo ní – poté, co jej vláda odmítla vyslat jako velvyslance do Uzbekistánu – vyrukoval s teorií o spiknutí, při které až mrazí v zádech a nutí klást otázku: jakého velitele armády mělo vlastně, proboha, Česko téměř pět let?!
"Stojí za tím zájem nějaké skupiny, která má ve Střední Asii eminentní zájmy a potřebuje toto místo obsadit svým člověkem," zaútočil Štefka zostra poté, co Topolánkův kabinet odhlasoval, že nechá generála raději doma.
Ještě drsnější je Štefkova výzva, aby kvůli korupci odstoupili někteří ministři. Pokud tím myslel i šéfku obrany Parkanovou, protože i v jejím resortu vyšetřuje policie rozsáhlé podvody, tak jej ministryně jen těžko vyslyší. Řekla o něm ostatně už vše, co považovala za nutné, když ho před velením armády označila za zbabělce.
Parkanová na rozdíl od Štefky zlodějinu nebagatelizuje, nýbrž otevřeně hovoří, co chce změnit, aby se na ministerstvu obrany již nekradlo. Audit je prvním krokem, tím druhým redukce ministerstva s přesně vymezenou odpovědností lidí.
Kradli tam totiž před příchodem této ženy i vrcholní manažeři. Přestože byli špičkově placeni, ale hlavně proto, že si léta dělali, co chtěli, a kontrolovali sami sebe.
Pavel Štefka rád vlastenecky říká: "Armáda je celý můj život." Znovu však ukázal, že mu šlo vždy jen o něj samého. Jinak by si uvědomil, jak moc svými výroky ubližuje pověsti vojska i po svém odchodu z generálního štábu. Vojákům, kteří v něm nyní pracují, nezbývá nic jiného, než si Štefkovu rozlitou a stále více zapáchající kaši vylízat až do dna.
Se Štefkou ji sice vařili i další důstojníci, kteří se nyní snaží v tichosti rychle zmizet, trestnímu stíhání se nicméně podle všeho nevyhnou.
Bývalý šéf generálního štábu je zatím před zákonem čistý. Avšak nelze to už tvrdit o jeho morálce. Svým chováním a často i málo vídanou hrubostí vůči lidem totiž jako velitel armády vytvářel kolem sebe atmosféru, která korupci přímo nahrávala. Od jeho oblíbeného rozkazu – to mě nezajímá, sežeňte to, kde chcete – je totiž už jen krok ke vzniku černých fondů, z nichž se nakupovaly věci podle generálova přání.
