Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Emigrant obelhal svou brazilskou rodinu. Tvrdil, že je aristokrat z Česka

  12:19aktualizováno  12:19
Vladimír Hloušek emigroval po válce z východu Čech do Brazílie. S falešným knížecím titulem se v Riu dobře oženil. Jeden z padělaných diplomů proměnil „knížete“ na inženýra chemie, druhý z něj učinil inženýra biologie a medicínské chemie. Svou rodinu celý život zásoboval smyšlenými historkami o životě v Československu a o svých urozených předcích.

Průkaz, který v Brazílii Hloušek po válce dostal jako imigrant. | foto: archiv potomků V. Hlouška

Hloušek, původem z Jílovice na Královéhradecku, sloužil za války v německé luftwaffe a po ní emigroval do Brazílie. Během cesty do Ameriky zřejmě usoudil, že pokud chce za oceánem nastartovat zářivější kariéru, vyplatí se životopis přikrášlit. Ještě na zámořské lodi z Barcelony se představil jako kníže Hloušek z Jílovice a Sternberga. V Riu se pak vytasil se dvěma zfalšovanými diplomy z neexistující „Univerzity Karla V.“.

Když se loni brazilští potomci Vladimíra Hlouška rozhodli zapátrat po příbuzných v Česku, čekalo je rozčarování „Hlouškův vnuk začal mít o minulosti dědečka pochybnosti, a tak se mi ten případ dostal do rukou,“ líčí genealog Jan Ebert.

Podle něj se Hlouškovi potomci dokonce zkontaktovali s rodinou Sternbergů v domnění, že mají nároky na nějaké pozemky na Královéhradecku. Jenže zjistili, že jejich dědečka nikdo neznal, a tak všemu chtěli přijít na kloub.

Jan Ebert, který se zabývá vyhledáváním neznámých dědiců v  pozůstalostních řízeních a sestavováním rodinných stromů, se ponořil do práce. Pátral na internetu, studoval dokumenty v archivech a postupně skládal puzzle jednoho neobyčejného života, který započal ve východočeské Jílovici u Dobrušky roku 1921.  

Fotogalerie

S titulem dělal dojem na dámy

Po gymnáziu Vladimír Hloušek krátce pracoval v cukrovaru a královéhradeckých Škodových závodech. Jeho otec měl díky svazku s Rakušankou rakouské občanství a s příchodem Němců byl donucen přijmout s celou rodinou německou státní příslušnost. To bylo důvodem, proč musel Hloušek v roce 1941 narukovat do německé armády. V luftwaffe sloužil v technickém oddělení a v roce 1946 emigroval do Brazílie. Vybájený šlechtický titul mu otevíral i cestu k srdcím žen.

„S naší babičkou Eleonorou Candido de Almeida Raposo se dědeček seznámil na jednom bále v Riu a v roce 1951 se vzali. Za svědky jim šli kněžna Maria Tarnowska a princ Olgierd Czartoryski z Polska. Prarodiče žili obklopeni luxusem, jelikož babička pocházela z dobře situované rodiny a ani dědeček nepřijel do Ria bez peněz,“ napsal jeho šestatřicetiletý vnuk Carlos Sternberg do Česka.

Genealog Ebert k tomu podotýká, že peníze dostal od britských a švýcarských tajných služeb, se kterými byl během války v kontaktu. „Nakukal jim, že se u luftwaffe dostal k nějakým informacím o tajných zbraních,“ říká Ebert.

Vědecký patent bez vzdělání

V Brazílii Hloušek podle potomků udělal dokonce nefalšovanou vědeckou kariéru, k níž mu otevřely cestu právě ony dva falzifikáty diplomů.

V nemocnici v Rio de Janeiru testoval lék pro nemocné tuberkulózou. Jak píše jeho vnuk, podílel se také na výzkumu lepry a rakoviny, byl dokonce držitelem několika brazilských patentů a jednoho mezinárodního.

V roce 1969 založil Hloušek alias Vladimír Jan Sternberg na severovýchodě Brazílie velkou továrnu na mořské řasy nazvanou Algamar. Firma dostala od vlády finanční pobídky a léta pohodlně prosperovala.

Jan Ebert odhaduje v Hlouškovi nadaného člověka s velmi bujnou fantazií. Mnoho lidí po válce ve svých životech leccos falšovalo, aby se dostali na vyšší společenskou příčku. Jenže Vladimír Hloušek tomu možná dokonce uvěřil a balamutil i sám sebe.

Jak jinak si vysvětlit, že si po válce korespondoval s Františkem Filipem ze Sternberga, který se po převodu panství usadil v Jihoafrické republice. „Bůh ví, jak ho tam našel. Dožadoval se, aby se k němu jako k synovi přiznal. Předtím si od někoho z Čech objednal rodokmen Sternbergů. František Filip ho neodmítl, jen se vyjádřil neurčitě s tím, že je velmi překvapen.

Konec života v blázinci

Podle vnuka však konec dědečkova života moc slavný nebyl. Jeho firma zkrachovala a v devadesátých letech žil už v malém domě bez elektřiny. Kvůli záchvatům schizofrenie ho na řadu měsíců hospitalizovali v psychiatrické léčebně, než si ho rodina vzala k sobě. Zemřel v roce 1996.

„Hlouškovi potomci, kteří v Brazílii nosí jméno Sternberg, přijali zprávu o falešné modré krvi klidně. Jsou rádi, že konečně vědí, jak to všechno bylo, a dědečkovi nespílají. Naopak by uvítali, kdyby se jim povedlo najít některého z předků v Česku. Vědí totiž, že jejich dědeček měl ještě bratra Vlastimila,“ dodává Jan Ebert.



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Američané zaútočili na Sýrii, přidali se i Britové a Francouzi

Noční obloha nad Damaškem během úderů USA, Británie a Francie na Sýrii (14....

USA, Británie a Francie v noci na sobotu zaútočili na Sýrii. Západ tak trestá syrský režim za údajný chemický útok ve...

Okamurova SPD se hroutí zevnitř. Straníci se napadají navzájem

Předseda SPD Tomio Okamura na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně.

„Špiníte jméno SPD! Dělali jste v krajských volbách osobní kampaň! Vynášíte informace a děláte si, co chcete,“...



Krásná smrt zaručena. V Nizozemsku představili sebevražedný přístroj

Sebevražedný přístroj v představách designéra  Alexandera Bannicka

Na pohřebním veletrhu v Amsterdamu byl představen sebevražedný přístroj, který člověku umožní zabít se stisknutím...

Německo opouštějí stovky Syřanů, ztrácejí naději na příchod příbuzných

Německá policie doprovází k registraci uprchlíky, kteří překročili...

Řada syrských uprchlíků, kteří získali právo zůstat v Německu, se v posledních měsících rozhodla dobrovolně odejít zpět...

České děti zůstaly v Londýně na ulici. Hostitelské rodiny pro ně nepřijely

(Ilustrační snímek)

Pětidenní zájezd žáků 6. a 7. třídy Základní školy Horoměřice do Londýna nezačal zrovna dobře. Po celodenním chození po...

Další z rubriky

Smrt stisknutím tlačítka? Čeští poslanci jsou k eutanazii zdrženliví

Sebevražedný přístroj v představách designéra  Alexandera Bannicka

Má se do českých zákonů dostat právo na asistovanou sebevraždu, neboli eutanazii? Některé země světa ji umožňují a na...

Jak hodnotí sobotní sjezd KSČM? V pořadu Rozstřel odpoví Josef Skála

Europoslankyně Kateřina Konečná a Josef Skála se oba ucházejí o post šéfa KSČM....

Jak hodnotí sobotní sjezd KSČM, na kterém se mu nakonec jen o pár hlasů nepodařilo porazit stávajícího šéfa strany...

MALOSTRANSKÝ ZÁPISNÍK: Fabie porazila Pandury a demise na druhou

Malostranský zápisník Miroslava Koreckého

Česká politická scéna je nevyčerpatelným zdrojem řady situací, ze kterých občas zůstane rozum stát. Komentátor MF DNES...

Najdete na iDNES.cz