Jak dopadne GDPR na občana a jak na podnikatele, který s údaji pracuje?
Problém je v tom, že to vlastně nikdo neví. Vzniklo nařízení Evropské unie, které stanovilo pravidla, ale jen těmi nejobecnějšími formulacemi. Pro nás je to o to složitější, že teprve teď je v legislativním procesu vnitrostátní prováděcí zákon. Takže nařízení sice umožnilo každému národnímu státu, aby si specificky upravil vnitřní poměry pro podmínky konkrétní země, ale my jsme to zatím neudělali.
PŘEHLEDNĚ: Proč by i vás mělo zajímat, co se skrývá pod zkratkou GDPR |
Přitom předpis má platit už za necelé tři měsíce…
Ano, takže je dost pozdě. Nedivím se, že narůstá nervozita. Ptala se mě například jedna lékařka, která má psychiatrickou ambulanci, co to pro ni bude znamenat. Má chorobopisy pacientů, u nichž jsou uvedena choulostivá data, která jí při vyšetřeních sdělují. Co když jí řeknou, že je chtějí vymazat? Pro ni je to nepředstavitelné. Znepokojovat se začala i média, protože nevědí, co je ta hranice, kdy shromažďují informace pro profesionální účely a kdy už ne. Proto některé národní státy novináře vysloveně vyňaly z režimu GDPR nebo minimalizovaly jeho dopad do novinářské praxe. U nás zatím nevíme, jak to bude. Předloha zákona na novináře nepamatuje.
Můžete dát konkrétní příklad, kdy by novinář mohl mít problém?
Dnes nikdo na otázku konkrétního případu neodpoví. Všichni jsme v nejistotě. Ti, kdo nakládají s těmito daty, jsou na jedné straně ujišťováni, že nařízení předpokládá až drakonické pokuty, ale na druhou stranu se říká, že nebudou ukládány. Ale mohu věřit tomu, že mi nebude uložena pokuta? To asi stěží. Dokud mi nebude uložena a dokud soud neřekne, že je to nesmyslná pokuta, tak jsem v nejistotě.
Soud se nebude řídit tím, že se někdy něco říkalo…
To nebude. Je mnoho protichůdných tendencí. Na jedné straně je tendence zveřejňovat veškeré možné údaje, prezentovat údaje o veřejně činných osobách, o daňových přiznáních a majetku. Dokonce lidé sami necítí problém zveřejňovat údaje o sobě na sociálních sítích. A proti tomu jde GDPR, které se snaží tyto údaje co nejvíc ochránit, což se může jevit jako logické, ale na druhou stranu to může být zcela proti jiné obecné tendenci.
Je samotné nařízení zpracované dobře?
Je udělané tak, aby bylo použitelné ve všech státech, to znamená velice obecně. Nereaguje – logicky – na zvláštnosti jednotlivých národních států. Mám ale pochybnost, jestli je správné to takto dělat. Vůbec si nejsem jist, zda to byl tak velký problém, že se vůbec mělo do GDPR jít.
Jaká mohla být motivace? Třeba ochrana osobních údajů na sociálních sítích?
Mohlo to být cokoli. Od snahy domoci se toho, že člověk může být zapomenut na sociálních sítích, až po cokoli jiného. Může to být i věc mého oblíbeného tématu, módy v právu. Jako je móda zveřejňování, je móda utajování, kam patří právě GDPR.
Má GDPR nějaké plus?
Jedno plus může být právě u sociálních sítí. Pokud tam někdo nerozvážně zveřejní své soukromé údaje, tak snad, zdůrazňuji snad, bude moci být díky GDPR na sociálních sítích zapomenut.
