Kasparov rovněž vyzval vedoucí západní činitele, aby v tlaku na Putina nepolevovali ve snaze získat strategickou spolupráci s ním v otázkách, jako je íránský jaderný program nebo boje s islamisty v Sýrii a Iráku. Putin totiž podle něj nemá skutečný zájem o kompromis, místo toho potřebuje nestabilitu, aby mohl ospravedlnit své setrvání u moci.
„Představovat si, že Putin má určitý strategický zájem, který lze sdílet, je chyba. Nevidím žádnou strategickou věc, kde by jeho zájem mohl být s Evropou společný,“ zdůraznil.
Kasparov, který dnes žije v New Yorku a je předsedou Nadace pro lidská práva, vyzval západní představitele, aby pochopili, že Putin je hrozba, a aby projevili větší rozhodnost v tlaku na jeho režim.
„Nevím, jaká je cena konfrontace s Putinem nyní. Asi by byla vysoká. Ale z dějin vím, že zítra bude cena vyšší. V roce 1936 by zastavit Hitlera stálo určitou cenu. V roce 1937 by byla jiná, v roce 1938 vyšší a v roce 1939 bylo pozdě,“ řekl.
Podle Kasparova ruský prezident považuje za projev slabosti západních předáků, když říkají, že nebudou uvažovat o vojenském řešení.
Kasparov patřil k vedoucím představitelům liberálního opozičního hnutí v Rusku a podílel se na organizování protestů proti Putinově režimu. Později ale z Ruska s dalšími opozičníky odešel a v roce 2013 prohlásil, že se tam už nevrátí, nicméně bude pokračovat v boji proti Putinově vládě ze zahraničí.
