Vědecký tým pod vedením Masamičiho Jamašity tvrdí, že slunečnice mají schopnost z půdy nasát radioaktivní látky včetně vysoce radioaktivního cesia 134 a 137. Vědci proto ponoukli Japonce, aby je vysazovali i na svých pozemcích.
Slunečnice a radioaktivitaRadioaktivní cesium se velmi podobá draslíku, který je obsažený v umělém hnojivu. Pokud tedy draslík není v půdě přítomen, bere si slunečnice ze zeminy cesium. Problém je ale s následnou likvidací květin, které jsou vlastně jaderným odpadem. Spálit je nelze, protože by se cesium v kouři dostalo znovu do ovzduší. Používají se tedy speciální bakterie, které tvoří kompost, a srazí objem odpadu na jedno procento. |
Květina by se tak mohla stát nejen lékem pro zamořenou půdu v prefektuře Fukušima, ale také symbolem obnovy země. Zdobit krajinu navíc nebude pouze v okolí elektrárny, ale také v okolních školách.
Podle listu Jomiuri šimbun by se slunečnice mohly objevit na pozemcích škol v okruhu třiceti kilometrů. Střední zemědělská škola z prefektury Kanagawa už kývla, že vypěstuje sazenice.
Slunečnice se vysadí na podzim
Tým japonské vesmírné agentury už shromáždil 300 kilogramů slunečnicových semínek a požádal Thajsko, které je největším producentem slunečnicových semen, aby na projektu spolupracovalo.
Projekt zatím brzdí technologie likvidace radioaktivních květin. "Stále pracujeme na zařízení na rozkládání rostlin," připustil Jamašita s tím, že by byl rád, kdyby se po podzimní sklizni do projektu zapojilo co nejvíce lidí.
Podobný projekt zafungoval i po černobylské havárii před 25 lety. K dekontaminaci zamořené půdy se tehdy používaly slunečnice a plané jabloně.
