Fujimori: poslední měsíce

Peruánský prezident Alberto Fujimori oznámil, že do 48 hodin odstoupí ze své funkce. Už několik měsíců čelil sérii politických krizí, které vypukly, když byl letos na základě kontroverzního výkladu ústavy zvolen potřetí za sebou do funkce. V září pod tlakem korupčního skandálu slíbil na příští rok nové volby a řekl, že už v nich nebude kandidovat a v úřadě zůstane nejdéle do 28. července příštího roku. Ani to však situaci v zemi neuklidnilo.

9. dubna - O prezidentské křeslo se v Peru ucházelo celkem devět kandidátů, přičemž favoritem byl dosavadní prezident jednašedesátiletý Alberto Fujimori a jeho hlavním rivalem čtyřiapadesátiletý ekonom Alejandro Toledo.

10. dubna - Opoziční kandidát Toledo veřejně prohlásil, že průběh voleb byl zmanipulován a z toho důvodu výsledky neuzná.

11. dubna - Toledo vyhlásil třídenní celostátní mobilizaci proti údajným volebním podvodům.

13. dubna - O novém prezidentovi Peru rozhodne až druhé kolo voleb. Vítězný Fujimori nezískal nadpoloviční většinu hlasů potřebnou ke zvolení do úřadu.

22. května - Toledo stáhl před druhým kolem hlasování svou kandidaturu.

25. května - Peruánská Národní volební porota rozhodla, že druhé kolo prezidentských voleb se uskuteční podle plánu 28. května. Stalo se tak vzdor námitkám mezinárodních a národních pozorovatelů.

29. května - Fujimori vyšel z druhého kola prezidentských voleb jako jasný vítěz. Spojené státy odmítly jeho volební vítězství, které označily za nelegitimní.

6. června - Organizace amerických států rozhodla, že vyšle do Peru delegaci na vysoké úrovni, aby přispěla k posílení demokracie v zemi; nezpochybnila však volební vítězství Fujimoriho.

8. června - Peruánská armáda vyjádřila věrnost Fujimorimu.

11. června - Žádost peruánské opozice o zrušení voleb volební komise odmítla. Oficiálně tím potvrdila vítězství Fujimoriho.

26. července - Uprostřed začínajících rozsáhlých pouličních protestů Fujimori jmenoval premiérem bývalého opozičního kandidáta na post prezidenta Federika Salase.

28. července - Fujimori složil prezidentskou přísahu, kterou provázely mohutné pouliční demonstrace. Vyžádaly si smrt šesti lidí.

15. září - Peruánská opozice oznámila, že přerušuje dialog o demokratizaci s vládou, dokud nebude odvolán mocný šéf tajné služby SIN Vladimiro Montesinos, podezřelý z korupce. Zároveň vyzvala k demisi Fujimoriho.

16. září - Fujimori oznámil, že hodlá vyhlásit v co nejkratší době nové všeobecné volby, ve kterých nebude kandidovat na prezidentské křeslo.

20. září - Fujimori prohlásil, že zůstane v úřadě do 28. července příštího roku.

26. září - Peruánská vláda oficiálně přijala rezignaci šéfa tajných služeb Montesinose.

6. října - Peruánský parlament odhlasoval změny ústavy, z nichž jedna zakazuje volbu téhož prezidenta ve dvou po sobě jdoucích mandátech.

23. října - Francisco Tudela, peruánský první viceprezident, podal demisi. Fujimori sdělil, že nepodlehne výzvám k okamžité rezignaci a ze své funkce neodstoupí.

28. října - Fujimori odvolal z funkce tři vysoké činitele armády - velitele pozemního vojska, námořnictva a letectví.

31. října - Peruánská armáda zajala většinu z 50 vojáků jednotky, která se dva dny předtím vzbouřila proti Fujimorimu.

10. listopadu - Podle dekretu prezidenta se příští parlamentní a prezidentské volby budou v Peru konat 8. dubna 2001.

13. listopadu - Martha Hildebrandtová, předsedkyně peruánského Kongresu, odstoupila poté, co jí byla vyslovena nedůvěra.

16. listopadu - Opozice poprvé za deset let vlády Fujimoriho získala nad zákonodárným sborem kontrolu a tím také šanci legální cestou zbavit prezidenta jeho úřadu: novým předsedou Kongresu byl zvolen umírněný politik Valentín Paniagua.

18. listopadu - Zdravotní důvody prodloužily Fujimorimu pobyt v Japonsku. Pověsti, že zde chce požádat o politický azyl, odmítl.

19. listopadu - Fujimori oznamuje, že po zvážení rozložení sil na politické scéně odchází.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video