Jistě, ztráta soukromí a zneužívání osobních informací nepůsobí hrozivě ve chvíli, kdy nejste obklopeni vojáky se samopaly a kordónem tajné policie. Uchlácholeni fotočkami nejapně se šklebících přátel a jejich veselých či smutných – ale vždycky neškodně vyhlížejících vzkazů – devět set milionů oveček rozdováděně vběhlo do ohrady Marka Zuckerberga a spol., kde on a pár dalších rozhodnou, jak často a jak na krátko nás oholí.
Jsem na Facebooku, ale jako mrtvá duše. A to od chvíle, kdy jsem si všimla, že mimořádně talentovaný (a také bohatý) spratek, který nejraději nosí plastikové křusky upřednostňované kdysi stejně pyšně socialistickými veksláky, prodává moje osobní údaje a že pravidla, která takzvaně chrání moje soukromí, mění podle toho, jak se to hodí jeho inzertním chlebodárcům. V ojedinělém případě podle toho, k čemu ho dotlačí protestující veřejnost.
Přesvědčit masu (i vzdělaných) lidí, aby dobrovolně a podrobně zveřejnili údaje, které pak Facebook svižně prodává, evidentně vyžaduje talent. Investoři na burze v New Yorku si teď intenzivně lámou hlavu, nakolik hodnotu tohoto obrovského talentu a ještě větší bezskrupulóznosti jejího zakladatele přecenili, když ji ověsili cenovkou stovky miliard.
Akcie Facebooku na burze (Ilustrační snímek)
Dopracovat se této rekordní a závratné sumy za pouhých osm let bylo doteď nepředstavitelné. Je to blbá zpráva. Blbá proto, že totálně a nadlouho změní atmosféru Silikonového údolí. Lektor Standfordské univerzity, který učí podnikání a na legendární americkou kolébku výzkumu se specializuje, řekl londýnským Times: „Údolí dosud sponzorovalo ten nejlepší výzkum, který byl na Zemi k mání. Teď investoři sázejí na projekty s nejrychlejší návratností.“
V důsledku dojde ke zpomalení výzkumu tzv. čistých technologií a výzkumu chorob. Obojí vyžaduje trpělivost, kterou investoři nemají. Pokud Facebook není bublina, pak se dá čekat, že peníze se masivně přesunou směrem k internetovým technologiím.
Z toho by mohla vytěžit sociální síť Diaspora, za níž stojí lidi ještě mladší než pan Facebook a hlavně mnohem sympatičtější. Před dvěma lety si řekli, že je hanba, že závisí na Googlu a na Facebooku, když se jim zneužívání osobních dat příčí. Původně tři studenti (teď je ta skupina větší) se rozhodli vytvořit systém, který nebude mít centrální systém dat (na nichž pak sedí nějaký Zuckerberg), nýbrž spíše systém obdoby emailu, jakési federální sítě, kde by se člověk mohl spojit s ostatními bez toho, že by se musel vázat a podstoupit svoje soukromí Facebooku nebo Googlu. Tento týden přinesl Bloomberg businesweek podrobný článek o Diaspoře, jejíž vývoj prošel krizí a slávou, a dokonce i smrtí jednoho ze zakladatelů. Za pouhé dva roky by jejich příběh vydal na turecký televizní megaseriál. Ale dobrá zpráva je, že Diaspora, která zatím existuje neformálně, se blíží k finálnímu produktu. Vytvoření systému, který dovoluje vyměňovat si zprávy a filmy a fotky s přáteli s tím, že naše osobní data zůstanou naše.
Titulní strana projektu Daispora
Titulní strana projektu Daispora
A třešinka na dortu: Diaspora bude mít flexibilní formu, která se bude přizpůsobovat kontextu našich vzkazů. Jakési famózně rozmanité grafické udělej si sám 21. století. Už aby zmizel ten nudný modrobílý formát, který tak přesně odráží osobnost jeho facebookového zakladatele.
