Redaktor izraelského serveru Ynetnews vyzpovídal čtyři „nové Izraelce“, kteří opustili Francii, aby na Blízkém východě našli nový domov. Pětačtyřicetiletý Philippe Farjon z Paříže žije v Izraeli sedm let a o čtyři roky starší Eliyahu Hayat přijel z Marseilles před rokem a půl. „Děti se tam bály,“ říká Hayat ještě ne příliš jistou hebrejštinou.
U vedlejšího stolku sedí oděvní designér Stefan Krief. Narodil se v Paříži a ve Svaté zemi je osm let. Jeho známý Frank Zarbiv je tu s manželkou a třemi dětmi teprve tři měsíce. V Paříži vlastní obchodní společnost.
Krief se rozesměje, když si rodilí Izraelci stěžují na zimní počasí. „Tohle je zima? V Paříži teď mrzne, tam v lednu nemůžete posedávat v kavárně venku a vychutnávat si kávu a croissant,“ ujišťuje.
Teror v PařížiPŘEHLEDNĚ: Teror v Paříži v otázkách a odpovědích HOLLANDE: Do boje proti islamistům nabídl letadlovou loď AL-KÁIDA: Ty hrdiny jsme najali my ČESKÁ ZBRAŇ: Puška pocházela z černého trhu v Bruselu MUSLIMOVÉ: Nové číslo naštvalo Turky, Hamas i Taliban GRAFIK: Před teroristy se osm hodin skrýval ve skříňce PACHATELÉ: Vrahy z Paříže spojuje stejný osud ZÁBĚRY TERORU: Kéž bych to nezveřejnil, lituje autor videa PIETA: Milionový pochod v Paříži ŽIDÉ: Zvažují návrat do Izraele GLOSA: Hon končí, vlna emocí potrvá RETUŠ: Židovský list vymazal z pochodu v Paříži Merkelovou KOMPLICKA: Družka teroristy střílí z kuše OBRAZEM: Masakr dominuje titulním stránkám CHARLIE HEBDO: Satira na život a na smrt |
Croissanty jsou podle něj v Izraeli „comme çi, comme ça“. Ucházející. Zato hummus a tahína - tedy pasty z cizrny a sezamu - jsou neodolatelné. „Je úžasné sednout si na pláži s talířem hummusu a s pivem,“ říkají shodně francouzští labužníci.
Lidí jako Coulibaly jsou v Paříži tisíce, tady nás chrání Bůh
Jídlo však není vše. Místní vzrušeně debatují o masakru v Charlie Hebdo i útoku v košer obchodě v Paříži. „Vrátil jsem se sem v sobotu večer z Paříže a v pátek jsem byl s rodinou právě poblíž toho obchodu. Bylo to hrozné. Sledovali jsme to v televizi, panuje tam strach,“ popsal Zarbiv okamžiky, kdy terorista Amedy Coulibaly zabil v židovském obchodě čtyři lidi (o útoku si přečtěte zde).
Právě strach je hlavním důvodem, proč Židé Francii opouštějí. „Židé ve Francii odstraňují mezuzy (symbolické pergamenové svitky) ze svých dveří a muži odkládají kipy ze svých hlav,“ sděluje čerstvá imigrantka Joanna Cohenová. „Ne všichni muslimové ve Francii jsou rasisté, ale stačí jich mít pár v sousedství a život se zkomplikuje. Viděli jste Coulibalyho? Takových jako on jsou v Paříži tisíce,“ dodává oděvní designér Krief.
Bezpečnostní situaci v samotném Izraeli odmítá s útoky v Paříži srovnávat: „Tady máme armádu a je tady Bůh. Já byl celé léto za bojů v Tel Avivu, každý den mi nad hlavou létaly rakety, když jsem byl na pláži, houkaly sirény. Kdyby se něco podobného dělo v Paříži, v ulicích by nebyla ani noha, tady byli venku všichni a žili jako obvykle. Lidé tu nedovolí, aby je přemohl strach.“
V Izraeli nyní podle Ynetnews žije asi 75 tisíc francouzských Židů, z nich polovina se přistěhovala v minulých deseti letech. Židovská agentura pro Izrael, která pro vládu organizuje „nábor“ nových přistěhovalců, předpokládá, že letos přijede dalších deset tisíc imigrantů z Francie, o tři tisíce lidí více než loni a o sedm tisíc více než předloni.
Velká část z nich pravděpodobně zůstane v Netanji. Město ležící jižně od Haify má necelých dvě stě tisíc obyvatel a zhruba 23 tisíc z nich jsou Francouzi.
Golda Jamieová je třicátnice a v Izraeli žije devět let. Hebrejsky ale stále moc neumí. „Protože žiju v Netanji a mluvím tady jenom francouzsky. Mám tady francouzského doktora i lékárníka. Celý den vystačím s francouzštinou,“ říká.
Z politiků znají jen Netanjahua
K imigraci do Izraele vyzval francouzské Židy také izraelský premiér Benjamin Netanjahu (více zde). Z židovských politiků znají Francouzi většinou jen jeho, někteří z nich dokonce ustrnuli v minulosti a jmenují někdejšího a už zemřelého premiéra Ariela Šarona. K volbám nechodí a když přece jen ano, volí Netanjahua.
Dva svátky v jeden denJednou za 33 let připadne muslimský svátek Íd al-adhá a židovský Jom kipur na stejný den. Jak vypadly oslavy, se podívejte zde.  |
„Je třeba řešit problém s Palestinci, protože tím se vyřeší 80 procent problémů mezi židy a muslimy na celém světě. Bude pro nás výhodné, když budou mít vlastní stát. Nečtu zprávy a nevím, kdo podporuje mír. Vím, že Bibi (Netanjahu) je kapitalista, a to není dobré. V Tel Avivu žijí někteří lidé ve stanech. Jsou to Židé. To není dobré,“ řekl Krief. Přesto by mu však nevadilo, kdyby Netanjahua znovu zvolili.
Mnohé z Francouzů však zatím od stěhování odrazuje ekonomická situace, která ve Svaté zemi panuje. „Není tady práce, mzdy jsou nízké. Mnozí jako já pracují nadále ve Francii a dvakrát nebo třikrát v měsíci odjíždějí do Paříže. Jídlo a nájmy jsou tady i dražší než v Paříži,“ říká Zarbiv.
„Rodinné balení mléka tady stojí 12 izraelských šekelů (72 korun), v Paříži jen pět (30 korun)! Nebo jiný příklad - espresso je tu za deset šekelů (60 korun), v Paříži za sedm šekelů (42 korun). Proč takový rozdíl?“ ptá se.
