Milovníci železnic se zatetelili radostí, manažeři leteckých společností se otřásli strachem: francouzský rychlovlak typu TGV v sobotu překonal rychlostní rekord na dlouhé trati (nikoli jen na krátkém úseku). Přejel napříč celou zemi, z Calais na severu do Marseille na jihu, což je dohromady 1067,2 kilometru, a trvalo mu to tři hodiny a 29 minut. Průměrná rychlost vlaku, který po celou tu dobu nikde nezastavil, tedy činí 306,36 km/h.
"Cílem nebylo vytvořit rekord, ale jen vyzkoušet vlak," řekl mluvčí francouzských železnic Pierre-Bernard Fauvergue pro agenturu Reuters. Pravidelná rychlodoprava na celé této trati začne 7. června a železnice plánují, že do roku 2003 nebo 2004 takto spojí Marseille i s Londýnem a Amsterdamem. Francouzská letecká společnost Air France už v reakci na konkurenci rychlovlaků oznámila, že v létě snižuje ceny vnitrostátních letenek. Do stejné kategorie jako francouzské TGV (Train á Grande Vitesse) patří i japonský Šinkansen, německý ICE (Inter-City Express) a španělský AVE (Alta Velocidad Espaňol), které rovněž přepravují pasažéry cestovní rychlostí mezi 200 až 300 km/h. Tyto vlaky potřebují speciálně postavené kolejové svršky a trať se zatáčkami o velkém poloměru.
České vlaky také zrychlují
V tuzemsku si cestující mohou o tak vysokých rychlostech nechat jenom zdát, ale i tady vlaky podstatně zrychlily. "Už dnes jezdí mezinárodní rychlíky typu Intercity na některých úsecích opravených tratí rychlostí až 160 km/h," uvádí mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Zažít se to dá například mezi Brnem a Břeclaví, mezi Poříčany a Kolínem, a po 10. červnu, kdy začne platit nový jízdní řád, i na trati mezi Břeclaví a Otrokovicemi. V roce 2004 mají zahájit pravidelnou dopravu na trase Berlín - Praha - Vídeň takzvané vlaky s naklápěcími skříněmi od konsorcia Fiat-Siemens-ČKD. Ty se dokážou, když jedou do zatáčky, naklápět na podvozcích, a vyrovnávat tak odstředivou sílu. Pokud tedy pasažér sedí v jídelním voze, neměla by se mu ani vylít káva ze šálku. Jde o podobný princip, jako když se motocyklista v zatáčce naklání, zatímco řidiče auta v téže zatáčce vytlačuje odstředivá síla ze sedadla. Ani u vlaků s naklápěcími skříněmi však rychlost nepřekročí 160 km/h. "Budou schopné jet touto rychlostí i do zatáček, kterých je na českých tratích skutečně hodně," vysvětluje jejich přednosti Petr Šťáhlavský.
Magnetický polštář bude v Číně
Odborníci se shodují, že vlaky na kolejích už postupně dosahují typem TGV a jemu podobnými svého limitu a nebudou schopny dále zrychlovat. Budoucnost rychlodopravy proto vidí v soupravách, které už nejezdí po kolejích, nýbrž se vznáší několik centimetrů nad zemí na magnetickém polštáři. Využívají tedy vznášení neboli magnetické levitace, a proto jsou označovány zkratkovým názvem "maglev". Největší zkušenosti s vývojem maglevu mají v Japonsku. Tam zatím na pokusných tratích jezdí rychlostí přes 550 km/h. O využití maglevu uvažují německé železnice, které by jím rády spojily Hamburk s Berlínem, a rovněž americká vláda vyčlenila na výzkum magnetické levitace pro vlaky miliardu dolarů. Podle posledních zpráv se však zdá, že úplně první vlak na magnetickém polštáři bude přepravovat běžné cestující v Číně. V lednu Čína objednala německou technologii magnetické levitace od firmy Transrapid pro spojení Šanghaje s místním letištěm. Stavba má být dokončena v roce 2004. A minulý týden čínský premiér Ču Žung-ti oznámil, že pokud se tato trať osvědčí, jeho země chce tuto technologii využít i pro spojení Pekingu se Šanghají.
"Cílem nebylo vytvořit rekord, ale jen vyzkoušet vlak," řekl mluvčí francouzských železnic Pierre-Bernard Fauvergue pro agenturu Reuters. Pravidelná rychlodoprava na celé této trati začne 7. června a železnice plánují, že do roku 2003 nebo 2004 takto spojí Marseille i s Londýnem a Amsterdamem. Francouzská letecká společnost Air France už v reakci na konkurenci rychlovlaků oznámila, že v létě snižuje ceny vnitrostátních letenek. Do stejné kategorie jako francouzské TGV (Train á Grande Vitesse) patří i japonský Šinkansen, německý ICE (Inter-City Express) a španělský AVE (Alta Velocidad Espaňol), které rovněž přepravují pasažéry cestovní rychlostí mezi 200 až 300 km/h. Tyto vlaky potřebují speciálně postavené kolejové svršky a trať se zatáčkami o velkém poloměru.
České vlaky také zrychlují
V tuzemsku si cestující mohou o tak vysokých rychlostech nechat jenom zdát, ale i tady vlaky podstatně zrychlily. "Už dnes jezdí mezinárodní rychlíky typu Intercity na některých úsecích opravených tratí rychlostí až 160 km/h," uvádí mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Zažít se to dá například mezi Brnem a Břeclaví, mezi Poříčany a Kolínem, a po 10. červnu, kdy začne platit nový jízdní řád, i na trati mezi Břeclaví a Otrokovicemi. V roce 2004 mají zahájit pravidelnou dopravu na trase Berlín - Praha - Vídeň takzvané vlaky s naklápěcími skříněmi od konsorcia Fiat-Siemens-ČKD. Ty se dokážou, když jedou do zatáčky, naklápět na podvozcích, a vyrovnávat tak odstředivou sílu. Pokud tedy pasažér sedí v jídelním voze, neměla by se mu ani vylít káva ze šálku. Jde o podobný princip, jako když se motocyklista v zatáčce naklání, zatímco řidiče auta v téže zatáčce vytlačuje odstředivá síla ze sedadla. Ani u vlaků s naklápěcími skříněmi však rychlost nepřekročí 160 km/h. "Budou schopné jet touto rychlostí i do zatáček, kterých je na českých tratích skutečně hodně," vysvětluje jejich přednosti Petr Šťáhlavský.
Magnetický polštář bude v Číně
Odborníci se shodují, že vlaky na kolejích už postupně dosahují typem TGV a jemu podobnými svého limitu a nebudou schopny dále zrychlovat. Budoucnost rychlodopravy proto vidí v soupravách, které už nejezdí po kolejích, nýbrž se vznáší několik centimetrů nad zemí na magnetickém polštáři. Využívají tedy vznášení neboli magnetické levitace, a proto jsou označovány zkratkovým názvem "maglev". Největší zkušenosti s vývojem maglevu mají v Japonsku. Tam zatím na pokusných tratích jezdí rychlostí přes 550 km/h. O využití maglevu uvažují německé železnice, které by jím rády spojily Hamburk s Berlínem, a rovněž americká vláda vyčlenila na výzkum magnetické levitace pro vlaky miliardu dolarů. Podle posledních zpráv se však zdá, že úplně první vlak na magnetickém polštáři bude přepravovat běžné cestující v Číně. V lednu Čína objednala německou technologii magnetické levitace od firmy Transrapid pro spojení Šanghaje s místním letištěm. Stavba má být dokončena v roce 2004. A minulý týden čínský premiér Ču Žung-ti oznámil, že pokud se tato trať osvědčí, jeho země chce tuto technologii využít i pro spojení Pekingu se Šanghají.
