Zákon bude trestat popírání genocidy, což se nelíbí Turkům. Za genocidu totiž Paříž označuje i vyvražďování Arménů za první světové války Turky, což Ankara neuznává. Země půlměsíce historickou odpovědnost za masové vraždy přiznala, vždy ale protestovala, pokud se o události mluvilo jako o genocidě (více zde).
Nejen Arménie označuje vraždění za genocidu, jež si vyžádala 1,5 milionu obětí.
Zákon již po hlasování poslanců vyvolal vážnou krizi ve vztazích zemí. Poslanci ho odhlasovali v prosinci. Ankara zareagovala úplným přerušením vztahů obou zemí; nejdříve z Paříže odvolala velvyslance, poté zakázala francouzským armádním letadlům a lodím křižovat tureckým vzdušným prostorem a vodami (více zde).
Pro návrh zákona v Senátu hlasovalo 127 senátorů, 86 bylo proti.
Před dopady přijetí zákona o víkendu varoval turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu a před hlasováním v Senátu také turecký premiér Recep Tayyip Erdogan. "Už nikdy znovu nepojedu do Francie," citovala v pondělí podle agentury DPA turecká média ministerského předsedu.
Turecký ministr spravedlnosti Sadullah Ergin bezprostředně po hlasování prohlásil, že zákon je pro Turecko "bezcenný a neplatný" a hlasování o něm je "naprostým nedostatkem respektu" a "velkou nespravedlností" vůči Turecku. Ankara viní prezidenta Sarkozyho, že si chtěl před jarními prezidentskými volbami sporným zákonem naklonit voliče z řad arménské menšiny ve Francii.
Turecké ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že Francie obětovala vzájemné vztahy mezi oběma zeměmi ve prospěch volebních záměrů.
Arménský ministr zahraničí výsledek hlasování uvítal. Hlasování "ještě více upevní stávající mechanismy pro předcházení zločinů proti lidskosti", uvedl v prohlášení.
