"Už se na mě nebudou dívat jako na drogově závislého," radoval se podle britské stanice BBC Clement Arnoux, když francouzský senát odhlasoval zrušení bezmála stoletého zákazu pití absintu. Končí v půli května. "Konečně má rodina a přátelé změní názor," dodal francouzský milovník anýzového destilátu.
Švýcaři chtějí patentMnozí netuší, že absint nepochází z Francie, ale ze Švýcarska, z hraniční oblasti u Val-de-Travers. Švýcaři nyní také podali žádost, aby název absint mohli u svých nápojů používat jen oni. Jejich úsilí má zatím minimální dopad, protože Švýcarsko není v Unii. To se však může změnit, vzhledem k úzkým vztahům alpské země k EU. |
Ostře zelený a vysoce alkoholický nápoj (obsahuje mezi 60 a 70 procenty alkoholu) proslul v dobách největší slávy Paříže, evropské metropole umění začátku 20. století. V zakouřených kavárnách a omšelých barech tento dryák chudých popíjeli malíři a básníci. "Zelené víle" podlehli třeba malíři Eduard Manet, Edgar Degas, Vincent van Gogh či Toulouse Lautrec nebo básníci Paul Verlaine a Artur Rimbaud.
V roce 1915 země galského kohouta absint zakázala kvůli údajným škodlivým účinkům. Pijáci absintu prý trpěli halucinacemi a tvrdilo se, že kdo pije destilát ze "svaté trojice" hořkých bylinek pelyňku, anýzu a fenyklu, zaručeně přijde o rozum. Zrovna van Gogh, který si uřízl ucho, byl pro úřady jedním z odstrašujících příkladů. Halucinace uživatelů absintu prý měla na svědomí látka thujon.
Té se však v současnosti používá mnohem méně a její zhoubné účinky nejsou zas tak jisté. Halucinace mohly způsobovat různé příměsi v laciných à la absintech, třeba modrá skalice, která falešnému nápoji dodávala ostře zelenou barvu.
Původní přísný zákon se v průběhu let už několikrát zmírnil. V roce 1988 EU povolila prodej absintu takřka ve všech státech Unie, ve Francii však zákaz platil dál. Destilát se ale mohl prodávat i tam, ovšem pod jiným názvem.
"Byla to bizarní situace," řekl George Rowley, ředitel fabriky na výrobu absintu La Fee Absinthe. "Mohli jste destilovat absint ve Francii, nalít ho do lahví a vyvézt do světa jako absint, jen ve Francii jste tohle udělat nemohli. Bylo to směšné, ten nadbytečný zákon bylo třeba odstranit," dodal potěšen, že se do Francie vrátí její tradiční alkohol, který je pro některé součástí kulturního dědictví románské země.
"Už jsme zapomněli, že více než půl století byl národním nápojem Francouzů absint a ne víno. Takže to, že jsme poslední, kdo ho znovu povolí, není ani tak ironické, jako spíš šílené," dodal Arnoux.
