Dva francouzští novináři byli uneseni minulý týden. Jde o Christiana Chesnota z radia RFI a George Malbrunota z listu Le Figaro. Podle televize Al-Džazíra je zajala skupina, která si říká Islámská armáda.
Islamisté tentokrát nepožadují odchod Francouzů z Iráku, protože francouzské jednotky se akcí spojenců nezúčastnily. Trnem v oku je jim zákon o zákazu nošení muslimských šátků ve francouzských školách. Požadují, aby Francie zákon do pondělního večera odvolala, jinak novináře zavraždí.
Francouzský prezident Jacques Chirac byl z únosu konsternován. Podle nedělníku Le Journal du Dimanche incident potvrzuje prezidentovo varování, že odmítnutí účasti na "iráckém dobrodružství" neznamená pro Francii pojištění proti všem rizikům. "Přesto jsme věřili, že budeme ušetřeni," povzdechl si list. "Mysleli jsme si, že francouzský pas je jakýsi glejt zaručující bezpečnost," řekl ředitel informací televize RTL Jacques Esnous.
Hrozba zabitím obou unesených je v Paříži brána velmi vážně.
Všichni mají na paměti, že stejná skupina tento týden zavraždila uneseného italského novináře Enza Baldoniho. - více zde
Sporný zákon
Zákon o zákazu nošení náboženských symbolů - kromě muslimských šátků jsou zakázány i židovské jarmulky a křesťanské kříže - byl přijat v březnu a v platnost vstoupí příští týden. - více zde
Únos z něj dělá hlavní téma začátku školního roku, v souvislosti s nímž se debata zatím točila v podstatě jen kolem vyšších cen za školní potřeby.
Zákon zakazuje ve veřejných školách okázalé nošení náboženských symbolů, které nevyjmenovává. Z výkladu k němu vyplývá, že má jít o muslimské šátky, židovské jarmulky i velké křesťanské kříže. Debata, která jeho projednávání doprovázela, ale jasně ukázala, že terčem jsou hlavně muslimské šátky.
Ve Francii žije asi pět milionů muslimů. Kvůli diskriminaci ze strany většinové společnosti i v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě se mezi nimi objevují extremistické tendence, uzavírání se do sebe a větší podléhání vlivu islamistů. Důsledkem je i větší trvání na používání náboženských symbolů.
Vláda přijetí zákona zdůvodnila nutností chránit laický charakter veřejných škol. Průzkumy ukázaly, že zákaz má podporu značné většiny obyvatelstva.
Francouzské muslimské organizace ho považují ve větší či menší míře za diskriminační, ale jsou ochotny se mu podřídit. Proti zákonu se konalo několik demonstrací, ale nijak zvlášť velkých. Výhrady k němu má i katolická církev.
Ministr školství François Fillon právě tento čtvrtek vyzval školy, aby počínaje novým školním rokem zákon v dialogu se zainteresovanými, ale "bez ústupků" uplatnily. Předmětem debaty byly teď jen některé drobnosti, jako je nahrazení šátku jeho zredukovanou obdobou, takzvanou bandanou.
Dívkám, které nebudou zákon respektovat, hrozí vyloučení z veřejné školy. Už během minulého školního roku to některé postihlo. Stalo se to na základě zákona z roku 1905 o zákazu náboženských symbolů ve státních úřadech a školách.
Zákon vzbudil kritiku i v zahraničí, hlavně samozřejmě v muslimském světě. Demonstrovalo se proti němu například v Turecku, Jordánsku a Indonésii, jeho zrušení žádali íránský prezident Mohammad Chátamí nebo bejrútský sunnitský muftí.
Tehdejší francouzský ministr zahraničí Dominique de Villepin ho musil vysvětlovat i v Indii, kde žije 120 milionů muslimů.
Zrušení zákona však nepožadoval velký šajch univerzity při mešitě Al-Azhar v Káhiře Muhammad Saíd Tantáví, který je nejvyšší autoritou sunnitské větve islámu.
V únoru zákon kritizoval předpokládaný muž číslo dvě teroristické sítě Al-Kajda Ajmán Zavahrí, podle něhož tato norma "znovu ukazuje zášť západních křižáků vůči muslimům". Francouzské ministerstvo zahraničí tehdy odmítlo toto potenciálně hrozebné prohlášení komentovat.
 Obrázky z televize Al-Džazíra. Unesení Christian Chesnot z radia RFI a Georges Malbrunot z listu Le Figaro. Podle televize Al-Džazíra je zajala skupina, která si říká Islámská armáda. (29. srpna) |
