Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Francie vyšle ministra jednat s únosci

  15:55aktualizováno  15:55
Francie zvýšila diplomatické úsilí na osvobození svých dvou občanů - novinářů unesených minulý týden v Iráku. Prezident Jacques Chirac apeloval na tzv. Islámskou armádu, aby novináře propustila. Zároveň vyslal vyjednávat na Střední Východ ministra zahraničí Michela Barniera.

ÚNOSY V IRÁKU

Dva francouzští novináři byli uneseni minulý týden. Jde o Christiana Chesnota z radia RFI a George Malbrunota z listu Le Figaro. Podle televize Al-Džazíra je zajala skupina, která si říká Islámská armáda.

Islamisté tentokrát nepožadují odchod Francouzů z Iráku, protože francouzské jednotky se akcí spojenců nezúčastnily. Trnem v oku je jim zákon o zákazu nošení muslimských šátků ve francouzských školách. Požadují, aby Francie zákon do pondělního večera odvolala, jinak novináře zavraždí.

Francouzský prezident Jacques Chirac byl z únosu konsternován. Podle nedělníku Le Journal du Dimanche incident potvrzuje prezidentovo varování, že odmítnutí účasti na "iráckém dobrodružství" neznamená pro Francii pojištění proti všem rizikům. "Přesto jsme věřili, že budeme ušetřeni," povzdechl si list. "Mysleli jsme si, že francouzský pas je jakýsi glejt zaručující bezpečnost," řekl ředitel informací televize RTL Jacques Esnous.

Hrozba zabitím obou unesených je v Paříži brána velmi vážně.

Všichni mají na paměti, že stejná skupina tento týden zavraždila uneseného italského novináře Enza Baldoniho. - více zde

Sporný zákon
Zákon o zákazu nošení náboženských symbolů - kromě muslimských šátků jsou zakázány i židovské jarmulky a křesťanské kříže - byl přijat v březnu a v platnost vstoupí příští týden. - více zde

Únos z něj dělá hlavní téma začátku školního roku, v souvislosti s nímž se debata zatím točila v podstatě jen kolem vyšších cen za školní potřeby.

Zákon zakazuje ve veřejných školách okázalé nošení náboženských symbolů, které nevyjmenovává. Z výkladu k němu vyplývá, že má jít o muslimské šátky, židovské jarmulky i velké křesťanské kříže. Debata, která jeho projednávání doprovázela, ale jasně ukázala, že terčem jsou hlavně muslimské šátky.

Ve Francii žije asi pět milionů muslimů. Kvůli diskriminaci ze strany většinové společnosti i v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě se mezi nimi objevují extremistické tendence, uzavírání se do sebe a větší podléhání vlivu islamistů. Důsledkem je i větší trvání na používání náboženských symbolů.

Vláda přijetí zákona zdůvodnila nutností chránit laický charakter veřejných škol. Průzkumy ukázaly, že zákaz má podporu značné většiny obyvatelstva.

Francouzské muslimské organizace ho považují ve větší či menší míře za diskriminační, ale jsou ochotny se mu podřídit. Proti zákonu se konalo několik demonstrací, ale nijak zvlášť velkých. Výhrady k němu má i katolická církev.

Ministr školství François Fillon právě tento čtvrtek vyzval školy, aby počínaje novým školním rokem zákon v dialogu se zainteresovanými, ale "bez ústupků" uplatnily. Předmětem debaty byly teď jen některé drobnosti, jako je nahrazení šátku jeho zredukovanou obdobou, takzvanou bandanou.

Dívkám, které nebudou zákon respektovat, hrozí vyloučení z veřejné školy. Už během minulého školního roku to některé postihlo. Stalo se to na základě zákona z roku 1905 o zákazu náboženských symbolů ve státních úřadech a školách. 

Zákon vzbudil kritiku i v zahraničí, hlavně samozřejmě v muslimském světě. Demonstrovalo se proti němu například v Turecku, Jordánsku a Indonésii, jeho zrušení žádali íránský prezident Mohammad Chátamí nebo bejrútský sunnitský muftí.

Tehdejší francouzský ministr zahraničí Dominique de Villepin ho musil vysvětlovat i v Indii, kde žije 120 milionů muslimů.

Zrušení zákona však nepožadoval velký šajch univerzity při mešitě Al-Azhar v Káhiře Muhammad Saíd Tantáví, který je nejvyšší autoritou sunnitské větve islámu.

V únoru zákon kritizoval předpokládaný muž číslo dvě teroristické sítě Al-Kajda Ajmán Zavahrí, podle něhož tato norma "znovu ukazuje zášť západních křižáků vůči muslimům". Francouzské ministerstvo zahraničí tehdy odmítlo toto potenciálně hrozebné  prohlášení komentovat.

Obrázky z televize Al-Džazíra. Unesení Christian Chesnot z radia RFI a Georges Malbrunot z listu Le Figaro. Podle televize Al-Džazíra je zajala skupina, která si říká Islámská armáda. (29. srpna)

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po těžké nemoci zemřela ve věku 49 let wimbledonská vítězka Jana Novotná

Wimbledonská vítězka Jana Novotná (1998)

Český tenis přišel o jednu ze svých nejvýraznějších osobností, v neděli zemřela wimbledonská šampionka Jana Novotná....

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...



Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

V Nigérii se odpálil sebevražedný atentátník, zabil nejméně 50 lidí

Nigerijští vojáci. Ilustrační foto

Při sebevražedném bombovém útoku u mešity na severovýchodě Nigérie v úterý zemřelo nejméně 50 lidí. S odvoláním na...

Po brexitu se bankovní agentura přestěhuje do Paříže, Praha neuspěla

Sídlo Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) v Londýně

Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) se po odchodu Británie z Evropské unie přestěhuje do Paříže. Rozhodlo o tom v...

Hledaná ponorka hlásila technické potíže, zachycený zvuk z ní nepocházel

Argentinská ponorka, která před několika dny zmizela. Na palubě se nachází 44...

Pohřešovaná argentinská ponorka se ve středu vynořila a při poslední komunikaci s námořní základnou hlásila technické...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.